10 km Vaší Ligy - Říjnový závod

Datum akce: 22.10.2022
Délka trasy: 10,0 km
Povrch: Zpevněný
Počet účastníků: 90 + 88 (5 km)
Cílový čas: pod 45 minut

V Praze je jedno magické místo, kam se opakovaně vracím a kde ze sebe dokážu dostat téměř nadlidské výkony. Vloni jsem tam v listopadu odběhl svoji jedinou desítku v sezóně v čase 44 minut a 44 sekund a od té doby mi to ani rychleji nešlo.

Marně jsem se pokoušel nejprve v březnu, kdy mi na čtvrtém kilometru tak došlo, že jsem se do cíle doploužil v čase 45 minut a 49 sekund. Lepší to nebylo ani na Run Tour v Ústí. Magickou hranici 45 minut jsem letos pokořil v závodním režimu AŽ na Birell Grand Prix, kde jsem běžel na plný plyn, a přesto to bylo jen o 12 sekund rychlejší než cílová třičtvrtě hodina.

S říjnem se letos Pražská Běžecká Tour opět vrátila na sobotní dopoledne a já tak nemusel čekat na listopadový závod. V myšlenkách jsem si hrál s časem okolo 44 minut 30 sekund, to by mohlo být v mých silách. Rychleji asi ne, letos mě pronásledovalo tisíce malých bolestí a myšlenky na systematický trénink vzali za své. Přesto se letos našlo celkem dost světlých chvilek, mezi které patřil i pocit z běhu během Březenské 11ky, kdy se mi běželo parádně.

Dalším velkým plusem je profil trasy, který považuji za nejrychlejší desítku, která se dá v okolí 100 kilometrů od Chomutova běhat. Žádný Hrdlořezák, jen občas malá nakloněná rovinka, občas protivítr, sem tam déšť a v letních měsících pekelné vedro. Dnes to vypadalo jen na ty malé nakloněné rovinky a slabý déšť, takže ideální podmínky na dlouhé triko a rukavice.

Po vyzvednutí startovního čísla jsem cestou k autu zažil další příjemné překvapení, když jsem potkal Kláru s Petrem, kterým jsem o tomto závodě říkal ve čtvrtek na běžeckém kroužku. Díky tomu se naskytla příležitost je oba uvést do tajů předzávodního rozklusání, které přeci jenom zmobilizuje tělo a v mém případě i pásový ovar, který slouží jako výborný zdroj energie, pokud se to zrovna moc s tím předzávodním tempem nepřežene.

Start se však blíží a já se musím dostavit do startovního koridoru. Stavím se strategicky k Petře a vedle mě je i Míra, s kterým se dávám do řeči, když nás přeruší startovní výstřel a my musíme hned do tempa. Už po první pětistovce tuším, že je něco zle. Skupinka před námi utíká a já cítím, že běžím rychleji, než bych chtěl. GPS má však v tomto počasí trošku potíže a pravdu tak odhalí až první kilometrovník, kde po stisknutí LAP tlačítka vidím hodnotu 4 minuty a 14 sekund. Když jsem takhle rychle běžel naposledy, byl z toho osobák, tentokrát si říkám, že jsem to brutálně přepálil!

Míra se mě nadále skvěle drží, já sotva zvládám říct, že cílím na čas pod 45 minut a letím, co mi srdce dovolí. Druhý kilometr zvládám za 4 minuty 25 sekund, to není špatné, chtělo by to tak udržet až do cíle, jenže nás čeká ještě dlouhých 8 kilometrů a přepálený první kilák může zabolet. Občas zavírám oči a sbírám tak mentální sílu, vnímám svůj dupot, Mírův dupot a u třetího kilometru koukám, že i ten jsem zvládl o 5 sekund rychleji, než jsem potřeboval. Jenže za chvilku bude úsek podél kolejí, kde mi na jaře došlo.

Snažím se držet tempo, ale už slyším jen své kroky, svůj dech a po chvilce jsem v takovém území nikoho, čtvrtý kilometr probíhám sám a v protisměru si to peláší budoucí vítěz. Mé tempo však povolilo a hodinky poprvé ukazují hodnotu 4 minuty a 30 sekund přesně. Už jen kilometr k otočce, na trati potkáváme fotografku, o něco později nejrychlejší ženu, kousek za ní druhá a v závěsu i Anežka. Na otočce koukám na čas, jsem na ní za 22 minut přesně a v myšlenkách se objeví krásná představa času pod 44 minut, jenže čekám, kdy mi dojde.

Otočka o 180°stojí dost sil, obzvlášť když je všude dost mokrého listí. Pět kilometrů do cíle, které budou asi pomalejší. Skupince v protisměru zvládám sotva na povzbuzení zvednout ruku, ale vidím, že Petr je kousek před PT. Klára je o nějakou minutku za nimi. Na dohled mám dvojici a pomalu se jim přibližuji. Šestý kilometr je přesto pomalý, poprvé nad 4 minuty a 30 sekund, byť jen o 9 desetin sekundy. Jakmile toto úzké místo podél kolejí opouštíme, tak se mi běží trošku lépe. Asi pomáhá i profil tratě, kde je to velmi mírné klesání. Sedmý kilometr je již za 3 minuty a 27 sekund. Celkový čas je 30 minut a 57 sekund a rychlá matematika mi říká, že pokud chci mít v cíli pod 44 minut, musím nyní běžet v tempu 4 minuty 20 sekund.

Byla to krásná myšlenka, ale to asi nedám. Mezitím z dvojice běžců je již jeden a oba běžíme vedle sebe naplno, ale každý na jiné straně silnice, tak se nedá říct, že bychom se táhli. Osmý kilometr je v čase 4 minuty 24 sekund. To už asi nezvládnu, ale držím se. Už cítím i ten nepříjemný pocit, srdce jede na plné otáčky a to znamená, že už tam moc prostoru na zrychlení není. Opět chvilkami zavírám oči. Poslední kýblík před cílem, další stisk tlačítka lap a můj soupeř se ptá, jaký je čas. Vyheknu ze sebe hodnotu 39 minut a 43 sekund. Pokud bych to chtěl mít pod 45 minut, musel bych běžet tempo 4 minuty a 17 sekund.

Těch 200 metrů podél golfového hřiště, než se dáme ostře vpravo na zbývající osmistovku, se zdá nekonečných. Běžíme bok po boku a já začínám v sobě křesat veškeré síly, které ve mně zbývají. Je mi chvilkami na zvracení, ale nevzdávám to. 500 metrů do cíle, zbývají mi 2 minuty, a přesto se držím, jdu do toho naplno, zrychluji, ale soupeř jde do závěrečného sprintu o pár sekund dřív a já zaspal. Vidím však šanci doběhnout pod 44 minut a tu si nenechám vzít. Probíhám cílem a hodinky ukazují čas 43 minut a 55 sekund. Konečně jsem to dokázal a slavím svou pátou nejrychlejší desítku kariéry.

I když je to o téměř minutu a půl za osobákem, tak jsem nadšený. Stále to tam někde je, stačí jen zmobilizovat dostatek mentální síly a pokud se to podaří, tak se dá zvládnout i to, co se pár hodin nazpět zdálo, jako nemožné. A Praha 22.10.2022 se zapsala pozitivně i do statistik Petra s Klárou, kde Petr zaběhl osobák 47 minut 36 sekund a zlepšuje si tak svůj osobák z Kiswire desítky skoro o 2 a půl minuty. Jeho manželka Klára se s časem 50 minut a 38 sekund zlepšila téměř o 1 minutu. Anežka vybojovala třetí místo v ženách a PT si zaběhl časem 47 minut a 25 sekund také nový osobák, když svůj stávající čas zlepšil o 19 sekund.

Braník mi za ty roky přirostl k srdci, a tak se tam vydám i 28.10.2022, kdy se tam představím jako vodič na 1 hodinu 50 minut na Podzimním půlmaratonu PBT Vaší Ligy. Jestli je to moudrý nápad před nedělí? Rozhodně není, ale když mohu vodit, tak jde rozum stranou a vítězí na plné čáře srdce...

Vývoj letošních časů na 10 kilometrů: