3. Ústecký Vitasport Půlmaraton

01.04.2018

Datum akce: 31.3.2018
Délka trasy: 21,1 km
Série: Ústecká VitaSport liga
Povrch: Asfalt
Počet startujících: 84

Po skončení 4. Ústeckého Vitasport Maratonu jsem Verče nabídl, že na půlmaratonu velice rád vezmu roli vodiče a tu samou nabídku učinil i Tomáš Zahálka a mě je posléze přidělen cílový čas 2 hodiny. Pro mě to měla být má vodičská premiéra, ale nakonec jsem si tuto roli vyzkoušel díky Plzeňským Tempomakers na závodech PBT Vaší Ligy, konkrétně na únorové desítce a pak na jarním půlmaratonu a rady od Jirky Maška byly rozhodně velmi cenné.

Pak přišla menší katastrofa. V noci ze čtvrtka na pátek několikrát zvracím a v pátek mám horečky. Otrava jídlem s hlavním podezřelým v podobě papriky. Většinu pátku strávím v posteli a závěrečná bilance je půl kila dole a celkově se cítím slabý. Naštěstí v sobotu ráno se probouzím již relativně v pořádku, jen se cítím naprosto bez šťávy, ale to mi nebrání v tom dodržet slib a vydat se směr Svádov.

Vodiči Tomáš Zahálka a já s Tygřicí Kamilou Vítovou
Vodiči Tomáš Zahálka a já s Tygřicí Kamilou Vítovou

I Tomáš Zahálka, který vodí na 1 hodinu 50 minut doráží s předstihem a tak máme dostatek času nasávat předzávodní atmosféru a jít se i proběhnout.  Trať je v naprosto jiné kondici, jak před 2 týdny na patnáctce a dokonce ani nefouká vítr! Je zataženo, tak  bych řekl, že běžce čekali ideální podmínky na běh, jen by mohli srovnat ten kopeček u oveček, ale i s tím se budeme muset porvat. 

V 11 hodin startujeme. Stojím v zadní části pole a jen koukám, jak nám všichni mizí z dohledu. Na velkých závodech to ani tolik nepřijde, ale tady v poli 84 startujících je to takové řekl bych i demotivující. Však opět vítám všechny účastníky na Rosnička expresu se slovy, že některé z nich časem doženeme. Vedle mě běží Eliška Anna Kubičková, kterou si vybavuji z Jirkovského Crossmaratonu a Hradeckého maratonu. Ze začátku nás běží celkem početná skupina, ale následně u oveček, které svým békáním nádherně fandí, se naše skupina trhá a po kopečku někteří nasadí rychlejší tempo.  

Zde byla ještě početnější skupina
Zde byla ještě početnější skupina

To mám z dohledu zmizel i Tomáš Zahálka se svojí skupinou a já se jen soustředím na udržování tempa. Ptám se Elišky, kolik má za sebou maratonů a odpověď mě šokuje, 95 maratonů a z toho jen 32 v loňském roce! Mezitím se k nám přidává Jaroslav Mráz a u pivovaru si všímáme vysokých zdí a ostnatého drátu, který je omotán i kolem stožáru s kamerou. Takového detailu bych si v plně závodním režimu ani nevšiml. Běžíme dál vstříc pátému kilometru a zdá se, že vlak nabral zpoždění. Už nyní mi hodinky ukazují o pár desítek metrů k dobru, takže podle průměrného tempa se orientovat nemohu.

Další cíl je občerstvovací stanice. Čeká nás přibližně za 2 hodiny a opět tam na nás bude čekat usměvavá rodina pořadatelky. Vedle mě běží jen minimum lidí a očekávám, že brzy poběžím naprosto sám. Jsou to prostě samí rychlíci. Jen mě nějak nefunguje spalování a opět začínám cítit nepříjemný pocit od zažívacího traktu, který mi vzápětí vyvolává vzpomínky na podzimní maraton. Vůbec to není příjemné, ale snažím se na to nemyslet a běžet dál. Chvilku se zdržujeme na občerstvovačce a po chvilce mírné stoupání k místům, kde byla před dvěma týdny otočka. 

1/3 půlmaratonu je za námi.
1/3 půlmaratonu je za námi.

Ptám se Jardy, kdy očekává nejrychlejšího účastníka naproti, tipuje někde kolem osmého kilometru a zdá se, že může být dobrým prorokem, neboť krátce po překonání této vzdálenosti vidíme běžet naproti Petra Zudu, ale kde jsou jeho soupeři? Velmi daleko za ním! Jarda mezitím zrychluje, ale jelikož já mám aktivovaný tempomat, tak rychleji běžet nemohu a ocitám se sám. Kousek vpředu se stabilně drží Ladislav Vojtěchovský a za mnou dlouho nikdo. Že bych takto doběhl až do cíle?

V tomto osamění je to celkem těžké udržet pozornost, obzvláště se stupňujícími se zažívacími problémy. Rozhodně se mi neběží lehce, ale hodlám vydržet. I když nemám nikoho v okolí, tak by se ty 2-3 minuty ztráty blbě doháněli a v neposlední řadě s blížící se otočkou jsou večkerá místa hojně frekventovaná. Krátce po desátém kilometru potkávám i Tomáše a závidím mu tu jeho skupinu okolo. Rozhodně odvádí dobrou práci a i Máca se skvěle drží a to měla před startem takové obavy. 

Tom a jeho parta
Tom a jeho parta

Jsem u otočky a kužel obíhám s deseti sekundovým mankem na ideální čas. Musím trošku zrychlit, ale ne zas o moc. Nejraději bych už byl v cíli, jak mě to břicho tlačí. Pomalu se přibližuji skupince běžců vpředu. Tempomat má tu výhodu, že tempo rozhodně nepřepálíte, nejprve dobíhám Martina Nastoupila, kterému zdá se docházejí síly a pomalu se přibližuji opět Ladislavu Vojtěchovskému, který se mě následně drží. Do cíle zbývá 8 kilometrů a těch bude šíleně dlouhých.

Před občerstvovačkou doháníme takto v tandemu Jiřinu Peckovou a následně zasloužené zdržení věnované řádnému občerstvení. Musíme to opět rozběhnout a jde mi to ztěžka. Nyní běžím více na hlavu a běh mi rozhodně nedělá žádné potěšení. Držet tempo dělá obtíže, ale stále se daří. Zbývá 5 kilometrů do cíle a u pivovaru doháníme Radka Šmejkala. Vybízím jej k nastoupení na express na dvě hodiny, ale prý běžíme výrazně pod dvě, tak mi tedy běžíme dál.

Úsek k Valtířovu vypadá nadějně, střeva se trošku uklidnila a zase to trošku jde. Ve Valtířově kontroluji u značky 3 minuty čas a máme 11 sekund zpoždění na čas 2 hodiny. Poslední 3 kilometry musíme trošku ve zvýšeném tempu, jenže kopeček dolů kolem oveček (které opět fandili) mému zažívání moc nepomohl a nyní to začalo být akutní. Vydržet velí hlava a jde se dál. Členitý úsek dva kilometry před cílem mi vůbec nesedí, přesto jedeme v tempu 5:35 min/km a ukazatel posledního kilometru před cílem je jako vysvobození.

Za chvilku jsme tam, míjíme jednu čáru za druhou a nyní je to jen o tom vydržet. Vybízím Láďu, ať běží napřed a koukám na hodinky. Před námi je cílová rovinka, ale zdá se, že to nestihneme. Zrychluji a Láďa také přidává. V cíli je za 2 hodiny a 3 sekundy, já jsem jednu sekundu za ním. Po pátečním dnu stráveném v posteli to byl velmi náročný běh, nakonec jsem to zvládl a rád přijímám medaily od malé dobrovolnice.

Běžíme do cíle
Běžíme do cíle

Gratuluji všem, co nastoupili na start a doběhli i do cíle, Bohužel dva účastníci odstoupili, ale i to se na závodech děje. Velmi gratuluji šnečí tygřici Kamile Vítové, která dokončila závod na výborném třetím místě v kategorii v novém osobním rekordu 1 hodina 43 minut a 5 sekund! Bravo! Tomáš Zahálka také vzorně všechny pustil a doběhl v čase 1 hodina 49 minut a 36 sekund. Parádně odvedená práce. Velký obdiv má i Baru Matuščínová, která se zde postavila na start svého druhého půlmaratonu a i když ji to hodně bolelo, tak se nevzdala a do cíle doběhla za 2 hodiny 30 minut a 57 sekund. 

Nezoufejte, že se v rámci Ústecké Vitasport Běžecké Ligy do podzimního maratonu nic nepoběží. Čeká vás ještě dvanáctiminutovka, dále 23.6.2018 desítka na Větruši, 7.7.2018 desítka na Komárku a 10.11.2018 již zmiňovaný maraton, kde se jako doprovodné závody běží půlmaraton a pětka. V mezidobí je v okolí plno závodů a příští neděli můžeme Verču se svým stánkem Vitasport.cz vidět i na naší Patnáctce v Bezručáku.

3. Vitasport Ústecký Půlmaraton z pohledu tempa
3. Vitasport Ústecký Půlmaraton z pohledu tempa
Vytvořte si webové stránky zdarma! Tento web je vytvořený pomocí Webnode. Vytvořte si vlastní stránky zdarma ještě dnes! Vytvořit stránky