41. ročník Chomutovské hodinovky

Datum akce: 12.07.2020
Délka trasy: kolik stihneš uběhnout za 1 hodinu na 300 metrovém ovále
Povrch: Tartan
Počet účastníků: 25
Cílový čas: 60 minut
Pořadové číslo: 16/179 

Hned na úvod musím přiznat, že letos tu korona sezónu neskutečně flákám. Ač jsou již závody v plném proudu, já se jim úspěšně vyhýbám. Mám sice za sebou první zápis do oficiálních atletických tabulek (a dokonce jsem našemu družstvu vybojoval i pár bodů), ale jinak jsem celé 4 týdny nezávodil. Jednou tam byla akce s kolegy z práce, pak jsem víkend strávil na školení trenéra kondičního běhu 3. třídy (ano, jsem oficiálně trenérem) a pak už to byla jen lenost, kdy se mi nechtělo jet na 10 krušných mil, protože tady jsem se na termínovou kolizi vymluvit nemohl.

Závod na domácí půdě však nemohu vynechat, obzvlášť když se počítá do oficiálních atletických tabulek. Z hodinovky mám však velký respekt, běžím ji již po čtvrté a hned ta první mě dokonale vyškolila. Ani ne 12 kilometrů a dokonalé utavení. O rok později jsem měl formu, byl tam totiž čerstvý osobák z půlmaratonu v Olomouci a i na mém výsledku to bylo znát - 13505 metrů. Ta loňská však byla návrat nohami na zemi a ačkoliv jsem výkonem 13350 metrů získal třetí místo v kategorii, byl jsem svým výkonem natolik zklamán, že jsem ani nenapsal report.

O to větší nervozita panovala letos, umocněná o ranní stoupnutí na váhu s hodnotou 78,6 kilogramů. 7,5 kilogramů oproti top formě a 3 kila nad dlouhodobým průměrem. Ta kila jsou ukrutně znát, ale aspoň mám palivo na dlouhé běhy, když už nic. Mé očekávání moc velká nejsou. V hlavě mám strategii běhat stovky v průměru po 26 sekundách = 78 sekund na kolečko, to by teoreticky mohlo stačit na nějakých 13 800 metrů, jestli na to mám formu, to je věc jiná.

V 10:01 startujeme a čeká nás jediný závod letošní sezóny, kdy doběhnu ve stejném čase, jako vítěz. Člověk by ani netušil, jak dokáže být ta hodina dlouhá. Už od začátku se snažím trošku krotit, přesto první kolo mírně přepaluji a běžím jej za 75 sekund. Říkáte si, vždyť jsou to jen 3 sekundy, ale na celém kilometru je to už 10 sekund, což už v těchto tempech může znamenat utavení. Za mnou se drží Nikča Fisková, tak se rychle domlouváme na strategii, že budeme držet tempo na stovku mezi 26 - 27 sekundami a že se budeme po 5 kolech střídat v udávání tempa.

Mé tempo poslední z 5 koleček spíše polevuje, ale Nikča jej následnou pětici drží skvěle, všechna kolečka za 78 sekund a já si mohu odpočinout. Další pětice je má a zde mi to vůbec nechutná, jsem rád, že běžíme po 80 sekundách. Začínám se obávat, že jsem na Nikču moc pomalý a že jenom zdržuji. Další pětici kol se zase jen vleču, ale pak už se po občerstvení chytám. Možná je to tím, že začíná vylézat slunce a mé masochistické já se konečně může trošku smažit.

Po polovině začínáme dohánět postupně i ostatní běžce, kteří byli na počátku příliš optimističtí. Od 30 kolečka už udávám tempo jen já, nechce se mi tomu věřit, ale nemám mentální krizi, hlava je naprosto čistá a cílí za jediným - uběhnout těch 13 800 metrů. Ani po deseti kilometrech v čase pod 43 minut 30 sekund (cca 50 sekund za osobákem) ta krize nepřišla. Pokud udržím tempo, mám svůj vysněný čas v kapse. Chce to jen vydržet a možná pomáhá i fakt, že si dnes nehlídám tepovou frekvenci, běžím na pocit a rozhodně neběžím na maximum, trošku by se dalo zrychlit.

Posledních 10 minut, doháníme Ivču Vávrů, který běží v ženách na druhém místě. Celkem se mi běží dobře, sil je ještě dostatek a tak si říkám, že bych ji konečně mohl porazit. Mírně stupňuji, Nikča se stále drží, ale na zrychlení to není. Ivču předbíhám a jdu pomalu na finiš. Poslední 3 minuty, zvládnu ještě 2 kolečka? Pokud ano, tak mám splněno. Do trháku se nepouštím, těch 14 kilometrů bych už nezvládl, jen o trošku rychleji, pod 76 sekund. Cílem 46. kola probíhám necelých 15 sekund před limitem, takže ještě něco přidat. Zvládám rovných 60 metrů a má čtvrtá hodinovka se zastavuje na hodnotě 13 860 metrů, osobák zlepšen o 355 metrů a nejlepší na tom je, že nohy zas tolik nebolí, jako tomu bylo před dvěma lety. 

Že bych mohl toto tempo (4:20 minut na kilák) vyzkoušet na podzim na půlmaratonu? Je na čase začít poctivě trénovat :-)