5. Ústecká VitaSport Desítka aneb Tempo-Rosnička na padesát
Datum akce: 02.03.2019
Délka trasy: 10,0 km
Povrch: Asfalt
Počet v cíli: 126
Obuv: Adidas Supernova GTX
Cílový čas: 00:50:00 ± 15 s
Pořadové číslo: 06/130
Zimní spánek končí, začíná sezóna! Leden jsem celkem flákal (3 závody), Únor také (2 závody) a letos rozhodně neplánuji 59 závodů, které jsem zvládl absolvovat vloni. Je však jedno z míst, kam se vracím rád a tím místem je Svádov, kde Verča pořádá asfaltové závody Ústecké Vitasport Ligy. Březnové termíny si vždy najdou místo na mé termínovce a trojici závodů startuje 5. Ústecká VitaSport Desítka, kde mi byla nabídnuta role vodiče na 50 minut a takové nabídky se přeci neodmítají.
Po příjezdu nás přivítalo počasí podobné tomu loňskému, zamračeno a pár stupňů nad nulou. Kde je to sluníčko z mé první účasti? Na druhou stranu jsou tyto podmínky pro běh příznivější. Před závodem se ještě jdeme s Tomášem Zahálkou vyklusat v jeho tempu na 55 minut. Během, rozklusu si v hlavě říkám, že mám problémy udržet tempo 5:30, poslední půl kilometr přepínám na své závodní tempo a mám potíže. Problémy s hlavou prostě nechtějí ustat a tak jsem vlastně nakonec rád, že běžím v roli vodiče, ačkoliv je to mnohem větší zodpovědnost, která mě baví!
Jsme ve startovním koridoru, stoupám si někam k prostředku a po pokynech pořadatelky přemisťuji čip na správnou nohu :-). Pro dnešek jsem si poprvé vytvořil aktivitu jako trénink s tím, že kilometrovníky budu nulovat ručně stiskem tlačítka,. Nastavené tempo mám v rozmezí 4:50 - 5:05. Dávám garminkám chvíli čas na hledání satelitu a po odpočítání spouštím svůj tempomat.
Jako tradičně všichni vystartovali neskutečným tempem. Já běžce okolo ujišťuji, že se nemusí bát, protože některé z nich doženeme. Mým úkolem je držet "strojové tempo" s minimální odchylkou. Není to takové, jako minulý víkend, kdy jsem pomohl PTmu k osobáku. Je totiž velký rozdíl,. když dotyčného běžecky znáte, máte přehled o jeho tréninzích a víte, jak nadávkovat tempo. I tato role "osobního vodiče" mě baví, jak se o tom mohla vloni tady na desítce přesvědčit Kamča.
Výhodou této trati je, že to není nudná rovinka, jsou zde krátké nakloněné rovinky nahoru a dolů, občas si mákneme, jindy si na chvilku odpočineme. Tempo je strojové a nohy jsou kupodivu naprosto v pohodě. Otočka trošku zdrží a poprvé si všímám, že je mi v patách i Zuzka Růžičková, která to má tím pádem rozběhnuté na osobák. Běžíme dál, máme za sebou jenom čtvrtinu závodu a větší porce zábavy je ještě před námi a povzbuzuji skupinku okolo.
Nazpátek cítím mírný protivítr, je celkem v normě, jelikož jsem zde zažil mnohem horší a pořád nezapomenu na svou první patnáctku na Svádově, kdy dokázal ubrat v tempu přibližně 15-20 sekund na kilometr. Na čáře máme náskok 4 sekundy, já nuluji až po otočce a tam jsme přesně na čas. Skupina občerstvuje a já zpomaluji o 20 sekund na kilometr, aby mě mohli dohnat. Ztrátu doženeme celkem rychle a jde se dál.
Skupinka se mi po občerstvovařce trošku rozmělnila a my pomalu doháníme ty, co své tempo nedokázali uhlídat. Po otočce se jde do finiše, po osmém kilometru se zadívám na mezičas a nuluji kilometr asi o pět sekund později. Poprvé vybídnu skupinu, ať se trhne. Moc se nikomu nechce. Běžíme dál, kolem mě je jeden běžec a jedna běžkyně, zbytek trošku ztrácíme, docházejí síly.
Poslední kilometr, nyní se už jde do trháku! Já držím tempo a povzbuzuji. První utíká běžec s číslem 56 a se mnou již nyní běží slečna s číslem 124. Ta se kousne 500 metrů před cílem a já povzbuzuji běžkyni s číslem 112 z Děčína, která zde má i hojnou fanouškovskou základnu. Jako správný vodič dobíhám jednu sekundu za ní v oficiálním čase 50 minut a 2 sekundy.
Po náročném běhu je potřeba nohy řádně vyklusat. Zde jsem rád za společnost Míry Volfa. Běžíme, povídáme si o událostech minulých dní, o našem parťákovi z Atén Romanu Hýskovi, který bohužel již není s námi, o roce 2016, který si vzal Máťu i mé 3 rodinné příslušníky. Přitom dobíháme poslední běžkyni a tak se rozhoduji ji podpořit a doběhnout to s ní. Přechází do chůze, přes zimu neběhala, přesto má o 32 sekund nový osobní rekord!
Další Svádovská desítka je minulostí, ale již za dva týdny se sem vracím a zaběhnu si netradičně pětku, nejlépe na krev! Poslední březnový týden se na Svádov vrátím v tomto roce pravděpodobně naposledy na půlmaraton, kde bude připraven můj tempomat na čas 1:45 nebo 1:50? Když hlava dovolí, tak možná na 1:40.
Díky Verčo za další parádní závod a běhu zdar.