Birell Grand Prix Praha 2018

13.09.2018

Datum akce: 08.09.2018
Délka trasy: 10,0 km
Série: RunCzech
Povrch: Asfalt + Dlaždice
Počet v cíli: 8679 (desítka i Adidas běh pro Ženy)
Obuv: Adidas Adizero Adios 3
Cílový čas: pod 0:45:00
Pořadové číslo: 47/112 

Letní přestávka je u konce a nás čeká během dvou týdnů závěrečná dvojice závodů RunCzech v podobě Birell Grand Prix a Mattoni 1/2 Maraton Ústí nad Labem. Léto bylo samo o sobě náročné, dlouhé tréninky, čtyři srpnové závody, domácí půlmaraton, prostě žádný odpočinek ač musím připustit, že naplno jsem běžel jen Run Tour v Liberci. Spíš mám pocit, že jsem za tu dobu trošku zpomalil.

Do Prahy se vydáváme s předstihem, startovní číslo je potřeba vyzvednout do 15:00 a Burger Fest vypadá, jako lákavá možnost nabrat nějakou energii před závodem. Jenže na místě vidíme ty hordy lidí a nakonec to vyhrává "burger" v McDonalds. No co, na nějaké palivo se běžet musí, že? Mám s tím bohaté zkušenosti počínaje Mattoni 1/2 Maratonem Ústí nad Labem 2016, kde jsem tehdy poprvé zaběhl půlmaraton pod 2 hodiny, konkrétně 1:49:46.  

Chomutovsko-Mostecká skupina
Chomutovsko-Mostecká skupina

Start Adidas běhu pro ženy nestíhám, v plánu je totiž skupinové focení a následně do zázemí změnit outfit do plně závodního. Vůbec netuším, jak mi to půjde. Na osobák to asi nebude, rozhodně se na to necítím. Mělo by to být pod 45 minut, v koridoru mi Jirka Mašek říká, že bych měl rozhodně doběhnout před ním. Kousek vedle stojí i Petra Davídková, jejíž tempo mi na start závodů velmi vyhovuje, dneska plánuji běžet od začátku rychleji.

Startovní výstřel a tóny Vltavy. To prostě musíte zažít, nikdy to nezevšední a dokonale nakopne. Volfíkovi koukám na záda už ve startovním koridoru a po 32 sekundách vybíhám na dráhu. No vybíhám, spíše se snažím nikomu neskočit na záda, jelikož je zde tradiční zácpa. Úsek přes Štefánikův most a na druhé straně u cedule 1 kilometr fandící Lenka Volfová s Gorečkem a mezičas 4 minuty a 18 sekund, zatím běžím na osobák.

Po nábřeží Kapitána Jaroše to celkem utíká, nohy kmitají, běh mi vyloženě chutná a jdu pomalu vpřed. Mezičas 4:12 vypadá velmi slibně a nyní směrem k otočce na Argentinské. Naproti běží Eva Vrabcová a všichni fandíme, kousek před sebou má jednu soupeřku. Otočky mi tradičně nechutnají, jsem trošku natlačen na vnějšek a celkem mě vyhazuje z tempa, přesto mezičas 4:17 nevypadá vůbec zle.

Tusarova a první občerstvovačka, kde beru kelímek s vodou. Na Maninách a obě zatáčky jsem vytlačen na vnějšek, drahocenné metry navíc, Jateční a krátký úsek na dlažbě mi moc nechutná. Snažím se držet skupinky soupeřů a celkem mi to jde. Pátý kilometr opět v tempu 4:17, jenže závod mi přestává chutnat. Nejvíce to pociťuji u druhé občerstvovačky, kde začínám pociťovat celkem těžký vzduch a stoupání pod Hlávkovo mostem docela bolí.

Šestý kilometr, nohy začínají mírně tuhnout, ale jsme nezastavitelní! Pod branou probíhají běžci a za každého tam naskakují poctivě korunky. Nyní vbíháme na nábřeží Edvarda Beneše a kousek před cedulí sedmého kilometru vnímám známou siluetu, o kousek dál už vím, že se jedná o Janu Fílovou, zasílám pozdravy a jedu dál. Kosárkovo nábřeží a pak dlažba v ulici U Železné lávky, tady raději běžím po chodníku. Strakova akademie, zde opět vynechávám občerstvovačku a bojuji. Zatím to vypadá na cílový čas 44 minut, stačí udržet aktuální tempo okolo 4:30.

Jen necelých 9 minut do cíle, v protisměru horda běžců a já mám před sebou mírné stoupání dlouhé celý kilometr. Ten zvládám za 4 minuty a 22 sekund. Nyní mě táhnou fanoušci, které slyším téměř na celý kilometr! Opět ze sebe ždímám vše, 400 metrů před cílem doháním i Míru Volfa a jdu před ně. Blíží se modrý koberec a najednou kolem mě Volfík proletí. Nemám sílu na odpověď, jsem naprosto překvapen a rezignuji. Cíl protínám v čase 44 minut a 4 sekundy od výstřelu, čipový čas má hodnotu 43 minut a 32 sekund. Meziroční zlepšení jsou výrazné 2 minuty a 21 sekund, jenže v Červnu jsem na Brániku běžel za 43 minut a 10 sekund a o Desítce v Bezručáku raději nemluvím, Tam hodně pomáhá ta druhá půlka z kopce.

Další úžasný závod je za námi a z Pražské trojice RunCzechu mám Birella asi nejraději. Desítka dá neskutečně zabrat a docela bolí, jenže ten dav prostě žene vpřed. Nyní se musím pomalu připravovat na Ústecký půlmaraton, zde poběžím na osobák a snad se to i podaří. Ideální by byl čas pod 1:35:00, to už bude hodně bolet, ale znamená to běžet celý půlmaraton, jako kdybych běžel desítku za 45 minut. Škoda, že na tento čas nejsou vodiči, ale budu to muset zvládnout bez nich. Třeba se v běžeckém poli najde nějaký tahoun, jako předtím v Olomouci. Už se nemohu dočkat!

Vytvořte si webové stránky zdarma! Tento web je vytvořený pomocí Webnode. Vytvořte si vlastní stránky zdarma ještě dnes! Vytvořit stránky