Jak se Tomáš s Pepou rozběhali

Dnes ráno mě milý Facebook upozornil, že s Pepou Hrabákem slavíme výročí přátelství. Vloni jsem poznal výborného člověka, skvělého fotografa (a pokud se někdy ožením, vím, kdo mi bude fotit svatbu). Pro Pepu a Tomáše Kňávu má tento den ale jiný význam. Dnes je to totiž přesně jeden rok, co poprvé vyběhli a stali se z nich běžci.

Velmi živě si pamatuji na telefonát, který proběhl pár dní předtím. Volal mi Tomáš Kňáva a začal slovy: "Jiříku, vím, že se mi budeš smát, ale chci začít běhat." Já jsem se rozhodně nesmál. Místo toho jsem cítil respekt a hrdost na to, že si Tomáš vybral mě, abych ho rozběhal. Nejtěžší na běhání je totiž poprvé vyběhnout. Najít si k tomu vztah, protože nestačíte s dechem, píchá vás v boku a vůbec si říkáte, co na tom ti blázni vidí. Následně jsme si jako první termín běhu stanovili sobotu 23.7.2016 a sraz v 19:00 na malém parkovišti na začátku Bezručova údolí.

Když jsem dorazil na místo, tak už tam čekal nejen Tomáš, ale zároveň i Pepa se svou přítelkyní Anetou a tak jsme se domluvili, že pro začátek budeme střídat rychlou chůzi s během. Tímto způsobem jsme se dostali až na 2,5 kiulometr, kde jsme se otočili a běželi zpátky. Pro naší trojici to nebylo jednoduché, ale již 3 dny na to v úterý jsme běželi znovu a tentokrát se k nám přidala ještě Lucka Šepeláková a Gabča Vladařová. Postupem času jsme navyšovali i intenzitu a již 9.8. zvládl Pepa v kuse bez zastávky oběhnout celou Matyldu v parádním čase 27 minut a 10 sekund.

Pozadu nezůstal ani Tomáš, který koncem srpna zvládl První mlýn a zpátky za necelých 55 minut. Dokonce se přihlásil i na svůj první závod, kterým byla Spořická šestka. Závodní premiéra to rozhodně nebyla jednoduchá. První říjnový den panovali pomalu letní teploty a ve startovním poli bylo i plno rychlíků. Tomáš zároveň první půlku září vůbec neběhal, ale i tak se nevzdal a svůj první závod zvládl za necelých 39 minut! 

To Pepa se závodům úspěčně vyhýbal a jeho závodní premiéra byla až na Adventním běhu v Žatci. Zde musel zejména bojovat s terénem, jelikož jej čekalo nepříjemné stoupání, které musel zdolat třikrát. Bohužel v tomto závodě se Pepa zranil a s během musel čekat až na únor. Od té doby nejčastěji běhá na Matyldě a zároveň rozběhává i kolegyně z práce. Společně s Anetou se chystají na další závod, kterým bude 12.8.2017 Night Run v Mostě, kde se oba představí na pětikilometrové trati Avon Runu.

Tomáš přes zimu "zazimoval" do posilovny, kde běhal na páse a posiloval. S koncem zimy ke mně vyslal svojí manželku Petru, jelikož se oba přihlásili na Predator Run do Plzně. Tento typ závodů oba nadchl a u Plzně to rozhodně nezůstalo. Nyní se Tomáš připravuje na domácí Chomutovský půlmaraton, ačkoliv ještě před čtvrt rokem tvrdil, že takto dlouhý závod nikdy běhat nebude. Já osobně tipuji jeho čas mezi 2:15 až 2:20, ale třeba mě překvapí a bude ještě rychlejší.

Oběma přeji, ať se jim vyhýbají jakákoliv zranění a jsem šťastný, že je běhání baví.