Klánovický půlmaraton a desítka
Vážení cestující, vítejte na palubě červeného Karkulka expresu, který dnes míří do Klánovic na místní půlmaraton, kde se letos pořádal již třetí ročník. Vaším řidičem na dnešní cestě je Jiří "Rosnička" Holeček a čeká vás den plný zážitků shrnutý v několika řádcích. V ceně služeb je zahrnutá cesta na závod a zpět, fandění a samozřejmě i hlídání nezbedné ratolesti.
Nezávodní neděle lze strávit různě. Minulý týden jsem v 10:00 nasedal do služebního auta a vydal se vstříc "dobrodružstvím" v Belgii, kde jsem si samozřejmě našel nějaký čas i na to popoběhnutí. Lepší program je ale jet na závod a fandit všem úžasným účastníkům, což jsem si vyzkoušel již v Hradci Králové a naposledy i včera v Březně na prvním ročníku Březenské jedenáctky. Zároveň jsem mohl opět spojit příjemné s užitečným a opět pohlídat Gustíka.
Klánovický půlmaraton vede tamějším lesem a tak účastníci museli počítat se vším, zejména loužemi, bahínkem a kluzkými kořeny. Nic pro milovníka silničních běhů, jako jsem já, ale třeba si to příští rok také vyzkouším. Pohled do startovní listiny ukázal jasného favorita, kterým byl Vít Pavlišta. Mě s Gustíkem spíše zajímalo jiné jméno a to Gustíkova maminka Ivana Vávrů.
V Klánovicích se běží 3 závody - 5,1 kilometrů Canicross (to by mohlo zajímat Míru Volfa), kde startovalo 55 pejsků se svými páníčky v celkem 8 startovních vlnách. Následovala desítka s 376 účastníky, která startovala deset minut před hlavním závodem a ve 12:00 se na start půl maratonu, na který si trouflo 878 účastníků včetně Ivany.
Běžecké pole hlavního závodu se kolem nás prořítilo během chvilky a my s Gustíkem šli hledat místo, kde budeme fandit. Měli jsme celkem dost času, neboť nejrychlejší desítkáři dorazí do cíle za přibližně 25 minut. Po chvilce jsme našli i stanoviště občerstvovací stanice na desátém kilometru a dobrovolníci zde účastníky potěšili zajímavým dress kódem, podívejte se sami :-) Prý mám pěkného syna :-), ale musím poopravit, že pouze hlídám (a náramně si toho hlídání užívám :-) ).
Jdeme dál s Gustíkem, už ho moc nebaví být na mých ramenou, obzvlášť když je okolo plno louží, do kterých by mohl skákat. Naštěstí má na nohách gumáky, ale dvakrát nadšený nejsem. Horší chvilky nastávají za chvilku, kdy se do cíle řítí první účastníci desítky. Nyní nastává ten pravý adrenalin a já jsem rád, že mám na nohách tradičně běžecké boty. Netrvalo to dlouho a po chvilce se polem desítkářů probíjí i Vít Pavlišta. Před druhým má obrovský náskok a pokud se nic nestane, tak je o vítězi rozhodnuto.
Gustík mezitím protestuje a rozhodně mi to neulehčuje, ale maminku povzbudit jde. Nyní je to had složený s účastníků obou závodů, kdy desítkáři běží rovně do cíle a půlmaratonci se vydávají vstříc jedenáct kilometrů dlouhému dobrodružství. My se nyní přesouváme na začátek cílové rovinky a dáváme si svačinu. Zrovna dosvačíme a do cíle se blíží Vít Pavlišta. Traťový rekord Martina Kučery z loňského ročníku má protekční hodnotu 1:11:11 a je jasné, že dnes padne. Čas vítěze je 1:09:02. Všichni účastníci závodu mají jednu věc společnou a to pruh bláta přes celou zadní stranu nohou až do půli zad.
Fandíme a já odhaduji, že na maminku budeme čekat přibližně 25 - 30 minut. Gustík se mezitím snaží utíkat, ale když mu mávám na rozloučenou, tak se vrací. Po chvilce ho zaujme chlapeček v kočárku (se kterým se pak více skamarádí v zázemí závodu). Do cíle nyní dobíhají už jen nejrychlejší půlmaratonci a v čase 1:22:23 dobíhá i nejrychlejší žena, kterou byla Daniela Havránková a vylepšuje tak traťový rekord Radky Churaňové o hodnotě 1:23:51.
O necelých 12 minut později vidím probíhat Ivanu, je celkově pátá nejrychlejší žena. S Gustíkem povzbuzujeme a fandíme, jak jen to jde. Cíl protíná v čase 1:35:17, což stačí na PRVNÍ místo v kategorii! Parádní výkon a meziroční zlepšení o rovné 2 a půl minuty! Gratuluji!
Po závodě potkávám známé tváře, nejprve Zdeňka Havlíčka a později překvapivě i Luďka Doubravu, kterého jsem neviděl snad deset let! Závod dokončil v parádním čase 2 hodiny 5 minut a 30 sekund. Parádní výkon! V zázemí, pokud zrovna nehoním Gustíka, tak poslouchám přednášku Reného Kujana, který se dnešního závodu také účastnil a později ulovím věnování do mého výtisku jeho knihy "Běhej, dokud můžeš".
V 15:50 startoval dětský závod, dnes naposledy fandím, tentokrát Gustíkovi, který běží 60 metrovou trať s úsměvem na tváři. Nádherný pohled. Následuje přesun k pódiu, kde to bude chvilku trvat, ale nakonec se dočkáváme. Muži a ženy se staví v různých kategoriích společně na bednu. Před samotným aktem jsem vtipkoval, že Ivana bude stát na nejvyšším stupínku s Vítem Pavlištou, ale ten je přeci ročník 86. Jenže na rozdíl od žen mužská elitní kategorie nebyla do 30 let, ale do 35 let.
Děkuji za dnešní úžasné zážitky. Fandění i hlídání je skvělá alternativa, když se mi zrovna nechce závodit a již brzy budu opět fandit, tentokrát v Mostě, kde se poběží Běh kolem jezera Most.
Už se těším!