Mattoni 1/2 Maraton České Budějovice

11.06.2017

Datum akce: 3.6.2017
Délka trasy: 21,0975 km
Série: RunCzech
Povrch: Asfalt + Dlaždice
Počet startujících: 3363 včetně štafet
Obuv: Adidas Adizero Boston Boost 5M

Čtrvrtou zastávkou se série RunCzech přesunula do Českých Budějovic a tak bylo jasné, že navštívím místa, kde jsem ještě v řivotě nebyl. Vzhledem k vzdálenosti "pouhé" 3 hodiny jízdy autem jsem se rozhodl, že na místo závodu pojedu na otočku, což asi nebyl nejlepší nápad, ale zároveň z toho plyne ponaučení do budoucna. Z Chomutova jsem tak vyrážel v 9 hodin ráno s cílem dorazit okolo poledne. Bohužel dopravní situace (způsobená zejména koncertem rádia Blaník na Konopišti značně prodloužila můj čas a následný návraz, kdy jsem z Českých Budějovic vyrážel až po desáté večerní, také nebyl to pravé ořechové. Samotný závod mi ale veškeré peripetie vynahradil.

Nyní krátce popíši trasu závodu, která se v podstatě skládala z dvou úseků spojených Rudolfovskou třídou. Zázemí a start byl na Náměstí Přemysla Otakara II. odkud se běželo přes ulici Karla IV. a Žižkovu třídu. Již od půltého kilometru se trať sympaticky rozšiřovala a rychlejším běžcům se dařilo prokousávat běžeckým polem vpřed. Zejména Pražská třída byla dostatečně široká. Následně se běželo přibližně 1 kilometr po Strakonické a Plzeňské směrem k Jiráskovo nábřeží, které běžce přivedlo na Husovo třídu, kudy jsme se dostali na Krajinskou ulici a proběhli opět v místech startovního koridoru směrem k Zimnímu stadionu.

Následně jsme se dostali po Lidické třídě na sedmý kilometr a po Rudolfově třídě na zcela odlišný úsek trati. Běžce čekala dlouhá rovinka Nádražní ulicí směrem k zahrádkářským osadám, kde po desátém kilometru následovala otočka, kde se chvilku běželo a následně přišlo mírné stoupání Trocnovskou ulicí, kdy jsme opustili zcela městskou zástavbu a běželi směrem k průmyslové zóně podél Okružní ulice, která začala dvanáctým kilometrem a přivedla běžce na velmi širokou ulici Generála Píky, která vedla mírně z kopečka a vracela běžce na Nádražní ulici, kde hned na úvod čekal ukazatel patnáctého kilometru a běžce nyní čekali úseky, které dnes již jednou navštívili, jelikož jsme se po Rudolfovo třídě dostali zpátky úvodnímu úseku, kde byl ukazatel sedmnáctého kilometru jen kousek před ukazatelem prvního kilometru a trať nás zavedla na otočku na Pražské třídě a nyní se běželo stejnou cestou zpět k cíli na Náměstí Přemysla Otakara II

Když jsem dorazil do Českých Budějovic, hned jsem začal mít obavy z tepla, které panovalo. Slunce pálilo ostře a rtuť teploměru atakovala 30°C. Závod se sice běžel až v podvečer, přesto bylo jasné, že k ideálním běžeckým podmínkám to bude hodně daleko a čas pod 1:50 se zdál jako hotové sci-fi, ačkoliv to byl takový cíl, v který jsem tajně doufal. Dvě hodiny před startem závodu sice bylo na obloze dost mraků, ale během 30 minut byla obloha opět jasná a přestal jsem doufat, že se zase zatáhne. Místo toho jsem se osvěžoval a rozhodl jsem se, že tentokrát nevynechám ani jednu občerstvovací stanici a pokud bude možnost se nějak zchladit, tak jí využiji. Krátce po páté jsme se sešli s Mírou Volfem a později se přidal Pavel Patroch. Do startovního koridoru jsme se přesunuli 15 minut před startem a začalo čekání na start.

Tóny Vltavy se rozezněly přesně v půl sedmé a přibližně za 90 sekund jsem již vybíhal na trať. Už ze začátku jsem to vzal po levém kraji, kde bylo možné sprintem předběhnout hromadu běžců, ale pak mi jedna běžkyně zavřela průchod a já musel čekat dalších 100 metrů, než se trať opět rozšířila. Následnž široký úsek se dalo pomalu prokousávat vpřed a před občerstvovací stanicí na druhém kilometru byla i vodní sprcha, kterou jsem rád využil. Následně jsem se snažil využívat stínu, jak jen to bylo možné a zejména na JIráskovo nábřeží jsem miloval každá strom, co byl vysazen podél silnice. Na náměstí jsem se nechal pokropit hadicí a hurá k zimnímu stadionu, kde bylo i Expo k závodu. Nyní jsem měl za sebou 1/3 závodu a k mému překvapení jsem držel tempo pod 5 minut a 10 sekund.   

Nyní se běželo směrem k druhé části tratě, kterou dominovaly široké silnice a minimum zástavby. Na devátém kilometru jsem viděl probíhat naproti i pozdějšího vítěze závodu, který měl před sebou přibližně 6 kilometrů do cíle a už v tuto chvíli měl náskok více jak jednu minutu před druhým a já jsem jim tak trochu záviděl, že budou za chvilku v cíli. Já běžel dál směrem k občerstvovačce na desátém kilometru, po které následovala otočka a hurá do mírného stoupání. I v něm jsem držel stabilní tempo a nyní jsme se podívali na chvilku mimo zástavbu, kdy jsme po pravé straně měli dvě vodní plochy a na dohled byla průmyslová zóna. Následně jsem se vraceli po široké třídě Generála Píky zpátky a bylo obdivuhodné, že i na těchto odlehlých místech bylo dost fanoušků, kteří nás táhli dopředu.

Mezičas po 15 kilometrech byl stále velmi dobrý a já už se viděl v cíli. Jakmile jsem vběhl do úseku, který se běžel na úvod, tak se mi začaly doslova vařit střeva a musel jsem zvolnit, jelikož jsem nechtěl využít žádné Toi Toiky po cestě. Tempo náhle klesnulo pod 5:10, ale stále jsem se držel pod 5:20, ale na běh jsem se rozhodně nemohl plně soustředit. Vyhlížel jsem každý kilometrovník a bohužel i zde jsem na trati viděl několik běžců a běžkyň, kteří potřebovali akutní lékařskou pomoc, čemuž se vzhledem k vedru nedalo divit. Zejména mi utkvěla v paměti jedna běžkyně, která ležela na ostrůvku přechodu pro chodce někde pár stovek metrů před značkou 19. kilometru. Já jsem běžel dál, ale rychleji to nešlo a doslova jsem se modlil, ať už je cíl. Asi 800 metrů před cílem jsem naproti viděl Pavla Patrocha a nyní jsem se soustředil na to, abych doběhl.

Nakonec jsem to zvládl v čase 1 hodina 48 minut a 20 sekund a po chvilce odezněla i potřeba urychlené návštěvy Toi Toiky (což docela naštve). Vzhledem k teplotním podmínkách jsem tento čas bral všemi deseti a odjížděl z Českých Budějovic nadmíru spokojen.

Vytvořte si webové stránky zdarma! Tento web je vytvořený pomocí Webnode. Vytvořte si vlastní stránky zdarma ještě dnes! Vytvořit stránky