O2 Pražská štafeta 15.6.2017
Datum akce: 14. - 15.6.2017
Délka trasy: 4 x 5 km
Série: RunCzech
Povrch: Asfalt
Kapacita závodu: 2000 týmů (1000+1000)
Počet startujících týmů (14.6.2017): 719 týmů
Počet startujících týmů (15.6.2017): 449 týmů (včetně Běžci Chomutov)
Pražskou O2 šttafetu jsem původně neměl vůbec v plánu, ale když Míra Volf vyzval ostatní, aby se k němu přidali, tak jsem neváhal ani sekundu. Štafetový závod mi v mém portfoliu závodů ještě chyběl a byl jsem zvědav na to, jak bychom si vedli jako tým. K mírovi se přidali ještě Honza Potrebuješ a Hanka Hahn a bylo jasné, že se rozhodně neztratíme. Závod jsem již shrnul z týmového hlediska a nyní je na čase jej popsat z mého pohledu.
V Praze ten den panovalo neskutečné vedro, které bylo podobné tomu, jaké panovalo v Českých Budějovicích necelé dva týdny předtím. Rozhodně to nebyly jednoduché podmínky a já věděl, že na osobák to rozhodně nebude. Tak trochu jsem doufal v čas pod 22 minut, přesto jsem cítil, že se mi hůře dýchá a dobrý pocit jsem neměl ani po obhlídce trati, kdy jsme si dali i dva kilometry na vyklusání. Stromovka sice poskytovala dostatek stínu, kde se mohl běžec schovat před přímým žárem slunce, avšak ve stínu bylo stále příšerné vedro.
Po dohodě na mě připadal post finišera, tak jsem mohl fandit ostatním. Po startu jsem v běžeckém poli ani nezaznamenal Míru Volfa, ale předávku Hance, která proběhla o nějakých 25 minut, jsem už viděl a byl jsem zvědav, jak se jí poběží, když jen pár dní předtím absolvovala Jirkovský Cross Maraton. Nemusel jsem čekat dlouho. Hanka svůj úsek zvládla za 22 minut a 23 sekund a poslala tak na trať Honzu. Následně jsem se pomalu přesunul na předávkové stanoviště já a pomalu čekal, kdy se Honza objeví. Sám jsem byl překvapen, když se náhle objevil s Radkem Gruberem se selfie tyčí v ruce a po 24 minutách a 44 sekundách mi předával číslo s čipem.
Nyní to bylo na mně. Zaběhnout co nejlepší čas a pokusit se udržet čas pod 1 minutu 35 sekund, který byl nyní na dosah. Úvodní kilometr byl mírně z kopečka, ale po třech minutách mi poprvé zavibrovaly hodinky s varováním na vysokou tepovou frekvenci a já věděl, že jsem to tempo solidně přehnal a nyní jsem měl co dělat, abych udržel tempo alespoň 4 minuty 40 sekund na kilometr. Začalo mi být příšerné vedro a začal jsem pociťovat neskutečnou žízeň. Kolem hlavy mi začala poletovat všelijaká havěť a já se už těšil do cíle. Druhý kilometr jsem doslova protrpěl, naštěstí se už blížila občerstvovací stanice a já jsem do sebe kopl ty dva doušky neskutečnou rychlostí a odhodil papírový kelímek přesnou trefou do kontajneru (na plasty).
Pocit žízně byl nyní zažehnán, ale stále se mi nedostávalo energie. Už jsem chtěl, aby to utrpení skončilo a stále se mi nedařilo zrychlit. Dobíhal jsem sice plno běžců a běžkyň se žlutým startovním číslem (třetí členové štafet), přesto jsem cítil, jak mi neskutečně dřevnatí nohy. Zabrat se mi podařilo až krátce před cílem, kde bylo mírné stoupání, ale to mi paradoxně sedlo. Následovala zatáčka na výstaviště a nyní co nejrychleji do cíle. Výsledný čas 22 minut a 14 sekund mě samotného překvapil. Celkový čas naší štafety byl 1 hodina 34 minut a 41 sekund, takže hranice 1 hodiny a 35 minut byla úspěšně pokořena.
Oficiální čas: 01:34:41
Čipový čas: 01:34:27
Mezičasy
Start:
00:00:14
1. Miroslav Volf:
00:25:03
00:25:16
2. Hana Hahn:
00:22:23
00:47:38
3. Jan Potrebuješ:
00:24:44
01:12:22
4. Jiří Holeček
00:22:14
01:34:35
Finish:
00:00:06