Patnáctka v Bezručáku 2019

28.04.2019

Datum akce: 28.04.2019
Délka trasy: 15 km (cca 10 km Sweet Ultimate Cross)
Povrch: Asfalt (terén - SUC)
Počet v cíli: 98 (15 km) / 52 (SUC)
Obuv: Adidas Solar Glide
Cílový čas: Pod 1:11:30
Pořadové číslo: 12/136

Patnáctka v Bezručáku, domácí závod, povinnost a krása. Bezručovo údolí je prostě magické místo a byl by hřích tento závod vynechat, obzvláště když to mám na start 10 minut pěšky. Sám mám však obavy a díky formě dlouho přemýšlím, že závod pojmu jen tréninkově. Jenže zároveň cítím, že by to docela mohlo jít, přestože (nebo protože) nestíhám řádný rozklus. Závod bude z voleje, tak jako tomu bylo předchozí dvě sezóny pravidlem!  

Zelono-Modro-Zelená skupina - Běžci Chomutov + Rozběháme Most - Běh nezná hranic
Zelono-Modro-Zelená skupina - Běžci Chomutov + Rozběháme Most - Běh nezná hranic

Po výstřelu všichni vylítnou na trať jak pomatení, já už jsem přeci jenom za těch 135 předchozích závodů dobře pochopil, že na prvních metrech se závody nevyhrávají a jdu si sobecky svou strategii. Po prvním kilometru jsem asi 10 metrů za dvojicí Fanda Fialka a Honza Kreuzer a snažím se je pomalu dohánět s tím, že chci držet čas pod 4:50, ale nesmím to na druhou stranu moc přehnat. Na druhém kilometru však Fanda nasazuje trhák a já doháním jenom Honzu.

Na rozdíl od něj však volím co nejkratší = ideální stopu, snažím se zbytečně nenabíhat metry a má to i tu výhodu, že zátěž se přesouvá na obě strany těla. Po dlouhé době se mi v závodě podařilo naladit své vnitřní rádio, letos snad dokonce poprvé a hned se mi běží lépe, když mi v hlavě zní hlas Honzy Křížka, kytary Radima Hladíka a chytlavého refrénu písně Napříč v podání Blue Effectu, původně však od Walk Choc Ice.

Tak rád lítám volným pádem
Sem už takovej
Někdy víc,někdy míň,záleží na tom s kým
Sem už takovej 

Otočka půlmaratonu, už se těším na 31.8.2019 až tady opět povedu běžce za jejich osobními rekordy. Cvak a běží se dál vzhůru. Držím se strategie a Honza mi kousek před prvákem začne utíkat. Nevadí. Běží se dál. Od druháku to jde pocitově hůř. Kousek stojí Tomáš Kujíček s vodou, nyní odmítám, dám si až na cestě zpátky. Ještě stále jsem nepotkal v protisměru nejrychlejšího, po pár metrech se to změní, u třeťáku čeká doprovodné vozidlo na Radka Sedněva, který má solidní náskok na Kubu Patúce.

Od rozcestí to rád nemám, je to sakra náročné, běh po rozbitém asfaltu nechutná a toto má trvat ještě přibližně 750 metrů. Snažím se neztratit moc tempo a na otočce slyším mezičas 35 minut 49 sekund. Běžím rozhodně lépe, než bylo v plánu a nyní mi už profil trati bude jenom pomáhat. Ano, nedávám do toho tolik síly, jako předtím přesto dolů doslova letím. Na občerstvovačce beru kelímek a dopřávám si doušek vody.

Stále slyším, že je na mě někdo pověšený a u Prváku slyším dotaz, kolik kilometrů je to do cíle. Odpověď je jednoduchá, pět kilometrů. V čase asi 22 minut, pokud se mi bude dařit držet toto tempo. Už je to fakt náročně a neustále koukám, jak mi hodinky ukrajují postupně metry. Drž se, říká mi můj vnitřní hlas, možná to bude i pod 70 minut! Běžím co mi nohy dovolí, ještě to budou dlouhé kilometry, ale trasa ubíhá rychle dál.

Najednou vidím cyklostezku, jsme asi u druhého kilometru a o dvě minuty později už probíháme opět kolem otočky půlmaratonu. Do cíle zbývají necelé tři kilometry a já pociťuji dokonalou spolupráci hlavy s pohybovým aparátem. Nohy nic netrápí, prostě letím a 13. kilometr zvládám v průměrném tempu 3:59! Údolí se pomalu otvírá, dva kilometry do cíle. Běžím, jenže soupeři za mnou se dotahují a před Hřebíkárnou mě rovná čtveřice předbíhá a sám je k tomu vybízím. 

Já už mám jisté, že budu mít čas pod 1:10:00. Ke zrychlení se mě ještě pokouší vybízet Jarda Pelc, ale udržím to jen 100 metrů, už si jen užívám doběh a koukám, že to budu mít dokonce pod 68 minut. Protínám cílovou čáru v čase 1:07:27 a zlepšuji svůj nejrychlejší čas na této trati o 4 minuty a 3 sekundy.  

Na to, že už od půlky února neběhám rychlé tréninky to nebylo zlé. Hlavní je však fakt, že nohy po celou dobu nebolely, po dlouhé době jsem běžel závod, kdy mě nic netrápilo a užil jsem si jej od první sekundy po tu poslední. Možná tam nakonec je nějaký ten náznak naděje. Díky všem organizátorům v čele se Standou Mrkáčkem, všem dobrovolníkům, partnerům a sponzorům závodu za parádní zážitek. Všem 150 účastníkům, co se postavilo na start závodu gratuluji k parádním výkonům (zejména Míše Karbanové k pódiovému umístění)! 

Děkuji a za týden snad budu úspěšně čelit maratonské výzvě, ale to už bude mnohem delší povídání, 42195 metrů plných dobrodružství, potu a slz z radosti v cíli...

Vytvořte si webové stránky zdarma! Tento web je vytvořený pomocí Webnode. Vytvořte si vlastní stránky zdarma ještě dnes! Vytvořit stránky