Patnáctka v Bezručáku 2019

Datum akce: 28.04.2019
Délka trasy: 15 km (cca 10 km Sweet Ultimate Cross)
Povrch: Asfalt (terén - SUC)
Počet v cíli: 98 (15 km) / 52 (SUC)
Obuv: Adidas Solar Glide
Cílový čas: Pod 1:11:30
Pořadové číslo: 12/136

Patnáctka v Bezručáku, domácí závod, povinnost a krása. Bezručovo údolí je prostě magické místo a byl by hřích tento závod vynechat, obzvláště když to mám na start 10 minut pěšky. Sám mám však obavy a díky formě dlouho přemýšlím, že závod pojmu jen tréninkově. Jenže zároveň cítím, že by to docela mohlo jít, přestože (nebo protože) nestíhám řádný rozklus. Závod bude z voleje, tak jako tomu bylo předchozí dvě sezóny pravidlem!  

Po výstřelu všichni vylítnou na trať jak pomatení, já už jsem přeci jenom za těch 135 předchozích závodů dobře pochopil, že na prvních metrech se závody nevyhrávají a jdu si sobecky svou strategii. Po prvním kilometru jsem asi 10 metrů za dvojicí Fanda Fialka a Honza Kreuzer a snažím se je pomalu dohánět s tím, že chci držet čas pod 4:50, ale nesmím to na druhou stranu moc přehnat. Na druhém kilometru však Fanda nasazuje trhák a já doháním jenom Honzu.

Na rozdíl od něj však volím co nejkratší = ideální stopu, snažím se zbytečně nenabíhat metry a má to i tu výhodu, že zátěž se přesouvá na obě strany těla. Po dlouhé době se mi v závodě podařilo naladit své vnitřní rádio, letos snad dokonce poprvé a hned se mi běží lépe, když mi v hlavě zní hlas Honzy Křížka, kytary Radima Hladíka a chytlavého refrénu písně Napříč v podání Blue Effectu, původně však od Walk Choc Ice.

Tak rád lítám volným pádem
Sem už takovej
Někdy víc,někdy míň,záleží na tom s kým
Sem už takovej 

Otočka půlmaratonu, už se těším na 31.8.2019 až tady opět povedu běžce za jejich osobními rekordy. Cvak a běží se dál vzhůru. Držím se strategie a Honza mi kousek před prvákem začne utíkat. Nevadí. Běží se dál. Od druháku to jde pocitově hůř. Kousek stojí Tomáš Kujíček s vodou, nyní odmítám, dám si až na cestě zpátky. Ještě stále jsem nepotkal v protisměru nejrychlejšího, po pár metrech se to změní, u třeťáku čeká doprovodné vozidlo na Radka Sedněva, který má solidní náskok na Kubu Patúce.

Od rozcestí to rád nemám, je to sakra náročné, běh po rozbitém asfaltu nechutná a toto má trvat ještě přibližně 750 metrů. Snažím se neztratit moc tempo a na otočce slyším mezičas 35 minut 49 sekund. Běžím rozhodně lépe, než bylo v plánu a nyní mi už profil trati bude jenom pomáhat. Ano, nedávám do toho tolik síly, jako předtím přesto dolů doslova letím. Na občerstvovačce beru kelímek a dopřávám si doušek vody.

Stále slyším, že je na mě někdo pověšený a u Prváku slyším dotaz, kolik kilometrů je to do cíle. Odpověď je jednoduchá, pět kilometrů. V čase asi 22 minut, pokud se mi bude dařit držet toto tempo. Už je to fakt náročně a neustále koukám, jak mi hodinky ukrajují postupně metry. Drž se, říká mi můj vnitřní hlas, možná to bude i pod 70 minut! Běžím co mi nohy dovolí, ještě to budou dlouhé kilometry, ale trasa ubíhá rychle dál.

Najednou vidím cyklostezku, jsme asi u druhého kilometru a o dvě minuty později už probíháme opět kolem otočky půlmaratonu. Do cíle zbývají necelé tři kilometry a já pociťuji dokonalou spolupráci hlavy s pohybovým aparátem. Nohy nic netrápí, prostě letím a 13. kilometr zvládám v průměrném tempu 3:59! Údolí se pomalu otvírá, dva kilometry do cíle. Běžím, jenže soupeři za mnou se dotahují a před Hřebíkárnou mě rovná čtveřice předbíhá a sám je k tomu vybízím. 

Já už mám jisté, že budu mít čas pod 1:10:00. Ke zrychlení se mě ještě pokouší vybízet Jarda Pelc, ale udržím to jen 100 metrů, už si jen užívám doběh a koukám, že to budu mít dokonce pod 68 minut. Protínám cílovou čáru v čase 1:07:27 a zlepšuji svůj nejrychlejší čas na této trati o 4 minuty a 3 sekundy.  

Na to, že už od půlky února neběhám rychlé tréninky to nebylo zlé. Hlavní je však fakt, že nohy po celou dobu nebolely, po dlouhé době jsem běžel závod, kdy mě nic netrápilo a užil jsem si jej od první sekundy po tu poslední. Možná tam nakonec je nějaký ten náznak naděje. Díky všem organizátorům v čele se Standou Mrkáčkem, všem dobrovolníkům, partnerům a sponzorům závodu za parádní zážitek. Všem 150 účastníkům, co se postavilo na start závodu gratuluji k parádním výkonům (zejména Míše Karbanové k pódiovému umístění)! 

Děkuji a za týden snad budu úspěšně čelit maratonské výzvě, ale to už bude mnohem delší povídání, 42195 metrů plných dobrodružství, potu a slz z radosti v cíli...