Patnáctka v Bezručáku

Datum akce: 8.4.2017
Délka trasy: 15,0 km
Povrch: Asfalt
Počet startujících: 130

Obuv: Asics Gel Cumulus 17

Druhý aprílový víkend mělo mnoho běžců z okolí Chomutova viditelně vyznačeno ve svém kalendáři, jelikož se konal jubilejní 40. ročník běhu Bezručovým údolím na 15 kilometrů. Bezručovo údolí je pro chomutovské běžce velmi oblíbeným místem a nyní se naskytla možnost porovnat svou formu s ostatními. Pro mě to byl zároveň teprve druhý závod, na který jsem se mohl dopravit bez využití dopravního prostředku (tím prvním byla Spořická šestka, na který jsem si doběhl). Byl to zároveň druhý závod z takové závodní trojice složené ještě z Pražského půlmaratonu, který se běžel minulý týden a Žateckého půlmaratonu, který mě čeká v týdnu příštím.

Tím, že se jednalo o domácí závod, se tu sešlo i plno přátel a známých, ať už se jedná o Zuzku Vítkovou, kterou rád využívám na udávání tempa (čím déle se Zuzky držím, tím lépe), dále Peťula Laušmanová, Terka Stárková, Jitka a Michaela Kostková, Petra Vrbová, Fanda Fialka, Jirka Malina či Míra Volf. Fandit a fotit přijeli Hanka Hahn, Petra Králíčková, Pavel Patroch a jako cyklodoprovod Radek Gruber. Já sám jsem si před závodem moc nevěřil a čekal jsem čas okolo 80 minut. Vždyť před pouhými 4 týdny jsem běžel svoji první běžeckou patnáctku, kterou byla Ústecká VitaSport patnáctka a tam se mi podařilo zaběhnout čas 74 minut a 31 sekund. V Ústí se ale jednalo o relativní rovinku a zde bylo potřeba překonat nejprve 150 výškových metrů k otočce. Před tratí jsem měl tak respekt, jelikož Bezručák byl jednu dobu takovým druhým domovem a ačkoliv ta cesta nahoru nevypadá tak zle, tak to stoupání jde celku znát.  

Při pohledu na startující jsem se rozhodl raději postavit se do druhé půlky startovního pole a dát na pocit. Stále jsem cítil, že jsem ještě zcela nezregeneroval po Praze a i ten puchýř na pravé noze byl trošku cítit. Po startu bylo vše jinak. Hlava se opět přepnula do závodního režimu a hned z kraje bylo mé tempo 4 minuty a 44 sekund na kilometr. Asi po kilometru a půl jsem doběhl skupinku složenou právě ze Zuzky Vítkové a Veroniky Vágnerové a ačkoliv bylo tempo poněkud rychlejší, než mi bylo zrovna po chuti, tak jsem se jich snažil držet, co to dalo. Díky tomu měl nejpomalejší kilometr hodnotu 5 minut a 10 sekund, což bylo rychleji, než byl původní plán na cestu nahoru, kdy jsem své tempo odhadoval na 5 minut a 20 sekund. Nejhorší úsek byl poslední půlkilometr před otočkou, kdy se běželo na rozbitém asfaltu a my jsme začali míjet běžce z otočky. Mimochodem, vítěze závodu jsme míjel na šestým kilometru, kdy měl za sebou již o 3 kilometry více.

Po otočce se běželo dolů trošku snadněji. Při totožné tepové frekvenci, které se po celý závod pohybovala mezi 170 - 180 údery za minutu, bylo tempo nyní o 30 sekund na kilometr rychlejší. Zuzka byla přesto o dost rychlejší a začala mi utíkat. Já však cítil naplno puchýř na pravém chodidle a bolest začala doopravdy limitovat. Začal jsem počítat, kolik minut do cíle mi ještě zbývá a pokud to šlo, tak jsem se snažil zrychlit. U bunkru jsem začal pociťovat píchání v bodu, ale jak se začalo údolí otvírat, tak jsem opět zrychlil. V dálce jsem zahlédl Ivanu Vávrů, což indikovalo, že má nějaký problém a blížila se i cedule indikující poslední kilometr do cíle. Zrychlil jsem a nakonec jsem už ani neslyšel Verču Vágnerovou, která se celou dobu držela kousek za mnou. Když jsem proběhl cílem, tak jsem věděl, že to bylo rychlejší, než v Ústí, ale že to bude v čase 1:11:30 o 3 minuty, tak to jsem si nedokázal představit ani v nejdivočejších snech.

V cíli už čekal Fanda Fialka a Jirka Malina, který doběhl jen kousek předemnou a mé nohy začaly rychle tuhnout. Vyklusal jsem ještě pár stovek metrů a pak už jsem čekal, až doběhnou ostatní přátelé do cíle. Vedla Fandy Fialky, který zaběhl čas 1:04:33 a zlepšil svůj loňský čas o více jak 2 minuty. Poklonu si zaslouží Zuzka Vítková, která mi během 7,5 kilometru utekla o 33 sekund a vylepšila si svůj loňský čas o téměř 5 minut! Jirka Malina mi tentokrát utekl jen o 20 sekund a dokončil tak závod v čase 1:11:10. Petra Ouzká se mě na úvod držela jak klíště a pak jsem dostal vynadáno, že jsem jí utekl. Závod zvládla v čase 1:17:49. Další doběhla Petra Vrbová společně s manželem v parádním čase 1:22:03 a spokojen byl i Honza Potrebuješ, který závod zvládl v čase 1:22:17. Míra Volf i bez Gorečka zvládl parádní čas 1:26:56 a o 4 minuty zrychlila naše fotografka z různých závodů Mihala Havlíčková, která doběhla také pod 90 minut, konkrétně v čase 1:27:58. Kousek nad 90 minut doběhla Michaela Kostková v čase 1:30:45 a jen 8 sekund později i Jitka.  Parádní výkon předvedla i Peťula Laušmanová, která doběhla v čase 1:33:52 a půlmaraton v Karlových Varech hravě zvládne do 2 hodin a 10 minut. K závěru doběhla Terka Stárková i s limitujícími problémy s kolenem za 1:40:49.

Výsledky:
Poz.(celk./kat.) / Jméno / Ročník / Kategorie / Tým / Čas / Body
21./10. Fialka František 1975 M49 Běžci Chomutov 01:04:33
43./1. Vítková Zuzana 1962 Ž50 Most 01:10:57 
44./18. Malina Jiří 1972 M49 Běžci Chomutov 01:11:10
47./16. Holeček Jiří 1986 M39 Běžci Chomutov 01:11:30
74./8. Ouzká Petra 1981 Ž49 Jirkov 01:17:49      
87./12. Vrbová Petra 1981 Ž49 Běžci Chomutov 01:22:03
92./8. Potrebuješ Jan 1966 M59 SRTG Strupčice 01:22:17
99./31. Volf Miroslav 1973 M49 Běžci Chomutov 01:26:56
102./13. Havlíčková Michaela 1973 Ž49 Triatlet Karlovy Vary 01:27:58
110./14. Kostková Michaela 1995 Ž34 SRTG CHOMUTOV 01:30:45
112./17. Kostková Jitka 1974 Ž49 SRTG CHOMUTOV 01:30:53
116./16. Laušmanová Petra 1983 Ž34 Běžci Chomutov 01:33:52
123./19. Stárková Tereza 1987 Ž34 Běžci Chomutov 01:40:49