Spořická šestka (a půlmaraton)

Datum akce: 05.09.2019
Délka trasy: 6,2 km
Povrch: Asfalt
Počet v cíli: 457
Obuv: Adidas Supernova GTX
Cílový čas: Zlepšit traťový osobák Tomášovi Kňávovi
Pořadové číslo: 27/151

Původně jsem měl v plánu běžet půlmaraton, ale když se nabídla nabídka, která se neodmítá, tak na místě přeregistrovávám na šestikilometrovou trasu. Bývaly doby ne zas tak dávné, kdybych si dva půlmaratony za víkend troufl, ale tentokrát není má noha 100% v kondici. Zároveň se bojím běžet naplno, tak jsem nakonec rád, že mi padá za oběť Tomáš Kňáva. Mise je jednoduchá - zlepšit Tomášův loňský čas, který měl  hodnotu 34 minut a 14 sekund. V myšlenkách si pohrávám i s tím, že bychom to zkusili pod 30 minut, v hrubém odhadu to znamená tempo 4:50, ale uvidíme. 

Stojíme ve startovním koridoru více vpředu, je až s podivem, kolik účastníků tento "vesnický" závod přilákal, vždyť se nás na start toho hlavního závodu postavilo hned 457. Není to však náhoda, jelikož je zde cítit to pořadatelské srdce. Start, zapínám hodinky s výstřelem a jde se na to. Z počátku zkouším běžet okolo 5 minut na kilometru, přesto nás plno účastníků předbíhá. Náš čas však ještě přijde. První kilometr také zvládáme v čase 4:58, ale to se zdá nad Tomášovi síly. Druhý kilometr budeme muset zvolnit.

Je vidět, že (nejen) Tomáš bude potřebovat moji podporu. Začínám tedy povzbuzovat! Tempo máme stále na Tomášův vkus vražedné, ale když ta atmosféra tady ani nedovolí, abychom se šnečili. Druhý kilometr zvládáme v čase 5 minut a 7,5 sekundy, stále je to celkem fajn. Pak ale pociťuji, že Tomáše přepadla malá krize, musíme trošku zvolnit a u kolejí se mi trošku propadá. Čas máme 5 minut a 30 sekund, to není dobré. 

Naštěstí v druhé půlce Tomáš začíná trošku ožívat a my můžeme zrychlit. Neustále povzbuzuji a prostě běžíme, na čas už nekoukám, běžíme si to užít. Další kilometr je za námi v čase 5:17, do cíle zbývají jen dva kilometry. Ptám se Tomáše, jestli se cítí na zrychlení. Slyším negativní odpověď, tak držíme tempo (kecám, nepatrně zrychlujeme. Hecuji Tomáše, co mi hlasivky stačí. U občerstvovačky se ptám, zda bude chtít vodu. Není to potřeba, tak běžíme dále a pátý kilometr zvládáme zase o něco rychleji - konkrétně v čase 5 minut a 7 sekund.

Do cíle zbývá poslední kilometr, držíme tempo. Věřím, že se Tomášovi honí hlavou jediná myšlenka, ať už to má za sebou. Já osobně mám poslední kilometr rád, je mírně z kopečka. Také jej zvládáme v totožném čase, jako ten předchozí a jde se do drtivého finiše! Mírně zrychlujeme, sice nás jeden borec v cílové rovince přesprintuje, ale čert to vem. Já pouštím Toma před sebe a ještě se čadím za jednu dámu, neboť dámy mají přednost! V cíli Tomáš slaví čas 32 minut a 26,5 sekundy - traťový osobák je lepší o jednu minutu a 47 sekund! Parádní práce! 

Ač jsem dneska vedl zejména Tomáše, tak v cíli přijímám několik děkovaček. Jeden z účastníků, co běžel v naší skupince mi říká, že si vždy místo "Tomáš" dosadil své jméno a i ostatní byly rádi za povzbuzení, které jsem věnoval všem běžcům v okolí. To mi dělá radost, vždyť vím, co dokáže pořádný doping od fanoušků.

Díky za závod a věřím, že příští rok se na start závodu na šest kilometrů postaví více jak 5 stovek účastníků, protože si to pořadatelé za tak výbornou práci zaslouží!