Ústecká VitaSport Desítka

Datum akce: 4.3.2017
Délka trasy: 10,00 km
Série: Ústecká VitaSport liga
Povrch: Asfalt
Počet startujících (hlavní závod): 170

Jako kdyby zima skončila se Zimním Běžeckým Pohárem. Jak jinak si totiž lze vysvětlit, že se včerejší Ústecká VitaSport desítka běžela za nádherného počasí, kdy teploměr během závodu atakoval i 14°C. Obrátková trať měřila 2500 metrů a cesta tam a zpět se absolvovala celkem dvakrát. Vzhledem k profilu trati byla velká šance na překonání osobních rekordů a takový byl i můj osobní cíl - překonat čas 47 minut a 39 sekund z loňského Night Runu v Praze, kde byla trať přibližně o 400 metrů kratší, což představovalo o  to větší výzvu. Z řad Běžců Chomutov jsem nebyl jediným účastníkem. Přijela početná skupina v podobě Anna Mertlová, Renata Prokešová, Gábina Steinerová, Jirka Merha, Spídy Smrž či Láďa Kareš, který tento závod pojal jako rychlostní test v rámci tréninku na Pražský Maraton. Fandit přijely dokonce Hana Hahn s Petrou Králíčkovou, které tak daly přednost fandění účastníkům Predátora na Božím Daru.

Abych byl upřímný, tak jsem se ráno před závodem neprobudil zrovna s nejlepším pocitem. V nohách jsem cítil stále středeční půlmaratonovou vzdálenost pod 2 hodiny a zároveň se mi trošku nepodařilo regenerovat, když mi páteční nicneběhání sabotoval Tomáš Kňáva následnou 6kou v Bezručáku. Ale pak zafungovala magie v podobě parádní atmosféry, sluníčka a podpory z řad přátel a po lehkém rozběhnutí jsem cítil, že to nebude tak zlé, ale přesto jsem o osobáku tak trochu pochyboval. Věděl jsem, že je k tomu potřeba průměrného tempa okolo 4 minut a 44 sekund, což není problém na kratší trati (okolo 5 - 6 km), ale na desítka může být přeci jenom moc dlouhá.

Hromadný start 170 hlavého pole na úzké cestě byl také trošku náročnější, ale celé startovní pole nasadilo z počátku ohromné tempo. Běžel jsem vedle Zuzky Vítkové a když jsem řekl, že běžíme v tempu 4 minuty na kilometr, tak bylo potřeba zvolnit. Trasa byla výborně značená, takže jsme věděli, kde se přibližně nacházíme a po chvilce jsem si vybral jako vodiče Láďu Kareše, jelikož byl vždy trošku rychlejší a kolikrát do dá práci s ním držet krok. S blížící se otočkou na 2,5 kilometru běžela zpět úvodní trojice rychlíků a kousek za nimi i Čenda se Spídym v závěsu a po otočce jsem měl chvilku přehled já. Prvního jsem potkal Jirku Mehru a kousek za ním Gábinu, ale Aničky s Renatou jsem si už nevšiml, jelikož jsem měl co dělat, abych stíhal tempo Ládi a Zuzka Vítková začala pomalu, ale jistě unikat a mě zároveň začalo trošku píchat v boku.

Po pěti kolometrech nastalo dilema, zda se občerstvit, či ne a nakonec jsem nějak nestihl vykrokovat, takže jsem se na to vykašlal. Jelikož začalo sluníčko až nepříjemně hřát, tak jsem záhy začal své volby litovat. I tempo začalo mírně klesat a chvilkami začalo padat k 5 minutám na kilometr. Nyní to bylo o hlavě, takže jsem zkusil přidat na tempu a dokonce jsem začal mírně unikat Láďovi. Hlavní cíl bylo udržet se na dohled Zuzce a chvilku jsem se přetahoval o pozici s Rudolfem Vorlíčkem, který je mimochodem ročník 1947, ačkoliv vypadá o takových 15 let mladší! Po závěrečné otočce se mi zdálo, že všichni přidali, zatím co já držel stále stejné tempo. Zuzka se začala v mém zorném poli zmenčovat a předběhlo mě i pár dalších běžců. Já si mezitím propočítával čas, zda bych udržel osobák i v tempu 5 minut na kilometr, ale naštěstí kilometr před cílem má hlava přepnula a náhle mě i přestalo tolik píchat v boku. Když už jsem spatřil cíl, tak to byl dokonalý magnet a výsledný čas 46 minut a 53 sekund naprosto předčil mé očekávání a zároveň jsem si nastavil laťku pro další desítky (v plánu Night Run v Mostě a Birell Grand Prix v Praze).

Nesmím zapomínat ani na ostatní známé. Parádní výkon předvedla Zuzka Vítková, která vyhrála svojí kategorii. Doběhnout necelých 20 sekund za ní beru jako ohromný úspěch. Ještě větší obdiv má Spídy Smrž, který dokončil závod za necelých 38 minut v průměrném tempu 3 minuty a 47 sekund a patřilo mu celkové 13. místo. Čenda mu sice nakonec utekl téměř o 2 minuty, ale i tak se v jeho případě jednalo o zlepšení osobního rekordu o téměř 3 minuty!
Spídy mi k tomu následně napsal: "Parádní atmosféra, super lidičky, krásné počasí, velká motivace držet se Čendy. Celkově se mi tam líbí, podél tý řeky se pěkně běží." 
Láďa Kareš dokončil rychlostní trénink v čase 47 minut a 35 sekund a i v jeho případě panovala spokojenost a výsledný čas odpovídá přípravě na Pražský Maraton.

Neztratil se ani Jirka Merha, který se všel svým časem také pod 50 minut, konkrétně 48 minut a 50 sekund, což je stále v průměrném tempu pod 5 minut na kilometr, konkrétně 4 minuty a 45 sekund! Výborný výkon předvedla i Gábina Steinerová, která byla nejrychlejší z našich běžkyň a v čase 52 minut a 53 sekund což je průměrné tempo 5 minut a 17 sekund na kilometr. Po závodu mi k tomu napsala (vedle toho, že není žádná pisatelka): "Se svým výkonem jsem spokojená, krásný počasí i hojná účast. Jsem ráda, že jsem si to zkusila. Byl to Můj zatím nejdelší zavod "

S nemocí bojující selfiemaniak Radek Gruber dokončil závod za 54 minut a 41 sekund v tempu 5 minut a 28 sekund na kilometr. Sprint do cíle si dala i Anička Mertlová, kde jí stopky naměřili čas 56 minut a 34 sekund, což odpovídá průměrnému tempu 5 minut a 39 sekund na kilometr. Anička svůj výkon okomentovala následovně: "Dnešní závod opět super. To si vždy na 3 km říkám jestli mi to stojí za to se ve dnech, kdy mám konečně volno se takhle honit a věřte, že s touhle bandou mi to za to vážně stojí, obzvlášť, když doběhnete do cíle a zjistíte, že i padl osobáček. Poté ta atmosféra, když jsme všichni v cíli, myslím, že netřeba komentovat. Děkuji za parádní dopoledne-odpoledne ...Renata Prokešová, Jiří Holeček, Gábina Steinerová, Radek Gruber , Jirka bez FB, Láďa a Zdeňka Karešovi a v ne poslední řadě Hana Hahn a Petra Kralíčková, které sice nebězely, ale i tak přijely a podpořily."

Stejně jako na závodech Zimního Běžeckého Poháru, jí dělala po většinu závodu společnost Renata Prokešová, která do cíle doběhla o 5 sekund později, ale i zde panovala naprostá spokojenost.

I u mě panuje naprostá spokojenost a velké díky patří organizačnímu týmu. Organizovat běžecké závody není určitě nic jednoduchého a ani já si nedokážu představit, kolik úsilí za tím stojí. Naprostou pochvalu zaslouží připravenost zázemí a tratě, káva po závodě a zejména takové parádní počasí, kdy jsem si říkal, že jsem mohl mít na sobě tílko s krátkým rukávem. Závod byl dokonalým testem rychlosti a skončit v první půlce startovního pole je věc, kterou znám pouze z masových záodů typu RunCzech a Night Run, takže to se mnou zas tak zlé asi nebude.  

Výsledky:
Poz.(celk./kat.) / Jméno / Ročník / Kategorie / Tým / Čas / Body 
13./7. Smrž Spídy 1985 M39 Běžci Chomutov 00:37:56
79./25. Holeček Jiří 1986 M39 Běžci Chomutov 00:46:53
86./13. Kareš Ladislav 1965 M59 Běžci Chomutov 00:47:35
94./14. Merha Jiří 1967 M59 Běžci Chomutov 00:48:50
123./10. Steinerová Gabriela 1975 F49 Běžci Chomutov 00:52:54
128./41. Gruber Radek 1981 M39 Nerez Trubka Jirkov 00:54:41
144./19. Mertlová Anna 1979 F39 Běžci Chomutov 00:56:34
145./17. Prokešová Renata 1971 F49 Běžci Chomutov 00:56:39