Volkswagen Prague Marathon 2019

Datum akce: 05.04.2019
Délka trasy: 42,2 km
Povrch: Asfalt 
Počet v cíli: 7294 (maraton) / 292 dvojic v rámci 2Run
Obuv: Adidas Solar Boost
Cílový čas: Užít si to, ale pod 3:45:00 by bylo fajn
Pořadové číslo: 13/137

Pražských maraton - čeká mě desátý start na této distanci a potřebuji si napravit chuť po nevydařeném Maratonu kolem Boleváku, který byl prvním závodem, co jsem nedokončil. Bohužel příprava je ovlivněná různými bolístkami, kdy nefungují nohy, nefunguje hlava a místo navyšování běžeckých objemů snižuji svoji kilometráž na nějakých 200 kilometrů. Do prahy přijíždím s pokorou, strachem a velkým respektem.

V sobotu vyzvedávám startovní číslo a v rámci této cesty jsem se rozhodl absolvovat i DM rodinný běh. Mám plán běžet v tempu okolo 6 minut na kilometr, jenže fouká, prší a já to trošku přepísknu. Ač jsem běžel v průměrném tempu 5:30, tak tepovka vyletěla do nezvratných výšin a prý mám 22 hodin regenerovat. Mé obavy sílí a ani přes noc nemám moc silný spánek.

Vstávám v 5 hodin ráno, snídám ovesnou kaši, Flap-Jack a vynechávám kávu. Nervozita stoupá, vůbec si nevěřím. Venku je strašná zima a předpověď žádné zlepšení nehlásí. Během startu má být 4°C a rozhodně nemáme čekat, že by to mělo vylézt nad 10°C. K tomu má od 11 hodin foukat, jenom toho deště máme být ušetřeni. Půl hodiny před startem se obalený v termofólii stavím na start s jednoduchou strategií. První půlku běžet na čas okolo 1:50 a pak se děj vůle "boží". 

1. - 5. Kilometr
Devátá hodina, z repráků zní tóny Vltavy a pomalu se dáváme do pohybu. Já sám překračuji startovní čáru po 3 minutách a 58 sekund. Oproti loňskému roku běžím na pohodu. Nohy jsou kupodivu zcela uvolněné. Trošku se zašpuntuji na druhém kilometru, kde je silnice zúžená a ztrácím odhadem 20 sekund, pak už se zase běží dobře. Na Karlově mostě předbíhám Martina Kobíka, po chvilce na druhém břehu Vltavy i Šnečího El Presidenta a hurá na část tratě důvěrně známé z Pražského půlmaratonu. Nábřeží Edvarda Beneše je dlouhé, táhlé a já se snažím sám sebe brzdit. Prvních 5 kilometrů 25:56, zatím to jde. 

6. - 10. kilometr
Bubenské nábřeží, běžíme poprvé směrem k Holešovicím. Na sedmém kilometru opět míjíme balkón s fanoušky. Prý je to jen 35 kilometrů do cíle. To moc motivující není, obzvlášť když po Libeňským mostem nastává můj neoblíbený úsek přes Rohanské nábřeží. Před Kauflandem potkávám Aleše Líbala, zatím běžíme oba v pohodě, po chvilce ho ztrácím na občerstvovačce. Nyní běžím a dávám se do řeči s jedním Ostravákem. Říkám mu svůj recept na "veselé myšlenky", zatím má podobu běžkyně ve žlutém tričku, ale ta v růžovém nevypadá také zle. Druhá pětka je za mnou v čase 25:33.

11. - 15. kilometr
Nábřeží Ludvíka Svobody, Těšnovský tunel nenávidím, ale ještě víc bolí ta dlažba na Dvořákově nábřeží. Začíná mě na ní bolet levé koleno. Vůbec to není dobré a začínám si pohrávat s myšlenkou, že pokud se to zhorší, tak odstoupím. Vím, že má hra půjde dál. Na Pařížské ladím své vnitřní rádio. Tady začaly vloni mé potíže s puchýřem, prozatím dává pravé chodidlo pokoj. Přes Celetnou naopak nabíhají vzpomínky na Birell Grand Prix, z Pražských závodů mám tento nejraději. Před sebou vidím dvě trička Šneků v Běhu, které bych chtěl dohnat. Míříme na Masarykovo nábřeží, kde je i patnáctý kilometr. Další pětka je tedy minulostí a stačil k tomu čas 25 minut a 24 sekund.

16. - 20. kilometr
Stále si v hlavě pohrávám s myšlenkou se na to všechno vykašlat, po občerstvovačce dostávám křeče do břicha a vypadá to na Toi Toi pauzu. Tři (turbo)šneky už jsem dohnal a nyní jsem v jejich závěsu. Běží stejné tempo, jako já. Bojuji s hlavou, říkám si, že pokud odstoupím, tak už do žádného maratonu nenastoupím. Naopak pokud to dotáhnu na 32. kilometr, tak už těch 10 kilometrů nějak doklepu. Ta odbočka pod Nuselský Most mi prostě moc nechutnmá. Potřebuji čůrat, ztrácím koncentraci, ale snažím se držet tempo. Nyní se vracíme zpátky k Vltavě, v protisměru vidím Fandu s Jardou, mám na oba náskok nějaké dva kilometry. Nyní hurá na půlmaratonskou metu, směr Podolí. Čtvrtá pětka je za mnou v čase 25 minut a 41 sekund.

21. - 25. kilometr
V protisměru je to samý rychlík, trošku jim závidím. Můj pocit ze zažívacího traktu není optimální, pokud bude na další občerstvovačce volná Toika, tak bych to možná riskl, bohužel zde jsou i čekající účastníci 2Run štafety. První půlku zvládám za 1 hodinu 48 minut a 6 sekund. Nyní je otázka, kolik ztratím v té druhé, zejména pokud se rozhodnu pro tu WC pauzu. Potřebuji čůrat, kousek před 22 kilometrem vidím vhodnou vegetaci a rozhoduji se pár gramů  shodit a rozšířit své teritorium o Podolí. Jak se pohupuji ve snaze rozvázat kraťasy a pak i legíny, tak mi pípne 22. kilometr. Celkem tato anabáze stojí 65 sekund, ale běží se výrazně lépe. Po chvilce otočka a zapálí pravé chodidlo. Pan puchýř, čtvrtá jarní edice se hlásí o slovo. Cestu k Palackého Mostu nám zpříjemňuje celkem silný protivítr a na 23. kilometru i fandící Goreček. Usmívám se u dívčiny s cedulí, "Úsměv, za ten běh si přece zaplatil". Šneci v Běhu mi utekli a nyní prostě běžím a čekám na facku, přijde na Strakonické? Dalších pět kilometrů mám v čase 26 minut a 53 sekund.

26. - 30. kilometr
Palackého Most a před odbočka k Pivovaru. Zde stojí dívčina s cedulí plácni si zde pro energii a já poslušně plním rozkaz. Následující úsek fakt nemám rád. Nesedí mi na půlmaratonu, vloni jsem vytuhl na 27. kilometru a rok předtím za 28. kilometrem. V protisměru vidím pžed vodiři na 3:30 dvojici Pavel Vodička a Láďa Štolfa, kousek za nimi i Zdeněk Havlíček či Michal Luxa, který vypadá, že má nějakou krizi. Běžím dál a vidím i Bohouše Bílého, který má asi kilometrový náskok. Další otočka mému chodidlu doopravdy nechutná, ale říkám si, že do cíle to je jen 14 kilometrů. Držím tempo, opět bojuji s protivětrem a využívám faktu, že nohy ještě slouží. Třicátý kilometr, šestá pětka má hodnotu 25 minut a 58 sekund.

31. - 35. kilometr
Blíží se občerstvovačka, po ní vidím známé modré tričko. Zuzku jsem viděl předtím v Podolí a měla náskok asi kilometr, nyní už pomalu dochází síly. Za chvilku nás čeká Most Legií a na hudebním koutku zrovna kapela hraje Light my Fire od the Doors, refrén si s nimi dám a běžím dál. Tak kde jsi ty maratónská zdi? Na 32. kilometru kontroluji mezičas a začínám s matematikou. Počítám nyní s nejhorší variantou, že mi to bude trvat 60 minut do cíle, ale i tak bych to měl stihnout doběhnout do 3:45. Jenže ta facka může ještě přijít. Mánesův most a hurá nastoupat další metry. Koukám na tempo, koukám na tepovku, vše zatím celkem v pořádku. Zatím je vše v pohodě, držím tempo okolo 5:10. Hranici 35 kilometrů probíhám za 3 hodiny 1 minutu a 15 sekund, pětka za 25 minut a 50 sekund.

36. - 40. kilometr
A nyní začíná ten pravý maraton. Rychle přepočítávám a i tempo 6 minut by mi nyní stačilo na čas 3:45. Jenže čas pod 3:40 je až moc lákavý. Stále počítám s tou zdí, ale kdybych udržel stávající tempo, mohl bych to zvládnout. Běžíme dál. Rock Opera Praha, Jateční ulice, na balkóně je 3 škrtnutá, že už je to jen 5 kilometrů do cíle. Na to si ještě chvilku musím počkat. Na Libeňském mostě už ta cedule je, koukám na mezičas a meta 3:40 dostává reálné obrysy. Musím jen přežít Rohanské nábřeží, kde to neskutečně fouká. Jsem jeden z mála běžců, co drží tempo, dostávám se pomalu vpřed, ale na 39. kilometru pociťuji, že ty síly přeci jenom začínají docházet. Už jen tři kilometry, drž se!  Koukám na ten tunel, který nesnáším. Mezitím protínám 40. kilometr a do cíle zbývají jen 2,195 kilometru. Poslední pětka má hodnotu 26 minut a 24 sekund.

41. kilometr - cíl  
V tunelu na chvilku ztrácím soustředění. Dýchá se mi v něm příšerně a to stoupání po něm trošku (víc) bolí. Chvilku si užívám asfaltu a pak ještě jednou dlažba, pravé chodidlo na ní doslova hoří. Je to už jen o hlavě. Naposledy využívám nabídku energie od té samé slečny s cedulí, jako před pivovarem. Jde se do finiše, Pařížská a já už si těch 500 metrů užívám. Neskutečné! Budu to mít pod 3:40:00! Kdo by to ještě v sobotu řekl! Před sebou vidím důvěrně známé triko Tempomakers, které má na sobě Bohouš. Dobíhám krátce za ním v čase 3 hodiny 38 minut a 51 sekund. Pražské prokletí je zlomeno!

Dvě celkem rovnoměrně zaběhnuté poloviny. Propad v druhé půlce byl jen 2 minuty a 39 sekund z toho dobrá minuta byla ztracena rozšiřováním teritoria :-). Takticky jsem nikdy neběžel lepší maraton a druhou polovinu jsem konečně užíval. Ono je fakt lepší nejít do závodu s velkým očekáváním a největší překvapení bylo to, že jsem v podstatě neodpadl. Poslední dlouhý běh okolo 30 kilometrů jsem běžel v Lednu, od té doby pouze půlmaratony a i to v podstatě při zvoleném tempu stačilo. Ještě nevím, zda si na podzim zaběhnu nějaký maraton. Stále se nevzdávám snu jet do Košic, ale asi by nikdo jiný nejel. Možná to budou Drážďany, nebo opět Třeboň? Nebo bude Praha letos jediným maratonem? Ještě nejsem rozhodnut, vím, že tento výsledek mi dal opět chuť do běhání. 

Užívat si běh, neřešit výsledek a prostě jen běžet...    

Maratonské statistiky

Počet startů v kategorii: 10
Nejlepší čas: 03:27:39 (20.10.2018 - Compressport Třeboňský maraton)

Závod / Čas / Datum / Místo / % času vítěze
10. Volkswagen Maraton Praha 2019 - 03:38:51 - 05.05.2019 - 57,56%
9. Vánoční maraton kolem Boleváku - Závod nedokončen po 22,89 km
8. 36. Athens Marathon - The Authentic -03:47:26 - 11.11.2018 - Atény - 57,60%
7. Compressport Třeboňský maraton - 03:27:39 - 20.10.2018 - Třeboň - 78,20%
6. 94. Medzinárodný Maratón Mieru Košice - 03:34:04- 07.10.2018 - Košice - 59,90%
5. Volkswagen Maraton Praha 2018 - 03:58:37 - 06.05.2018 - Praha - 52,85%
4. Ústecký VitaSport Maraton 2017 - 03:49:59 - 11.11.2017 - Ústí nad Labem - 77,61%
3. 94. Medzinárodný Maratón Mieru Košice - 03:38:26 - Košice - 57,70%
2. Volkswagen Maraton Praha 2017 - 04:14:45 - 07.05.2017 - Praha - 50,56%
1. ČSOB Maraton Hradec Králové 2016 - 04:45:02 - 09.10.2016 - Hradec Králové - 55,12%