Z tréninkového deníku osamělého běžce - 10/2018

02.11.2018

Časové období: Říjen 2018
Zaměření: Objemy
Počet plánovaných kilometrů: 400 km
Skutečný počet kilometrů: 378 km
Nejdelší běh: 42,2 km
Počet aktivních dnů: 21
Počet závodů v měsíci: 4

Úterý 2.10.2018

Cíl: 15 kilometrů volně

Test nových topánků značky Adidas, model Solar Glide. Před kroužkem nejprve výběh do Bezručova údolí v tepovce do 150, nové boty zprvu tvrdé, po 5 kilometrech už mnohem lepší pocit. Svižná devítka.

Následoval běžecký kroužek do Starých Spořic. Tepovka nižší, do 130 a tempo cca 6:20 min/km, cestou do Chomutova zrychlujeme na tempo 5:40 min/km.

Doběhnutí z Domovinky domů. Po celou dobu zataženo, vítr a zpočátku i pár kapek.

Celkem naběháno 20,65 km za 1:54:46 (prům. tempo 5:34 min/km)

Středa 3.10.2018

Cíl: 15 kilometrů volně

Běh ve skupině v Mostě s Miru, Jarkou a PT. Pohodlné pomalé tempo, třikrát proložen rychlým úsekem. Výrazně tepleji, příjemné počasí na běhání. Adidas Solar Glide sedí dokonale.

Celkem naběháno 15,01 km za 1:41:31 (prům. tempo 6:46 min/km)

Čtvrtek 4.10.2018

Cíl: 15 km

Před kroužkem 6 kilometrů na rozehřátí. Trasa po městě z Chomutova následně k Novým Spořicím.

Čtvrteční kroužek s návštěvou z Mostu. Nejprve po cyklostezce na 0,5 kilometr. Následně s Mosteckými po modré terénem, velmi opatrně na kotníky.

U prvního mlýnu už šero a zpátky po cyklostezkou k budově Povodí Ohře, kdy už tempo bylo svižnější. Chvilku jsem si pohrával s myšlenkou zaokrouhlit den na 20 kilometrech, ale vzhledem k nedělnímu maratonu by to nebyl moc dobrý nápad.

Celkem naběháno 17,15 kilometrů

Sobota 6.10.2018

Cíl: 8 kilometrů

Noc ve vlaku se spát moc nedalo, doháněl jsem spánek po příjezdu. Únava byla znát. Při běhu nepříjemná bolest levého lýtka. Rozhoduji se, že doběhnu jen do centra za ostatními.

Celkem naběháno: 3,23 kilometrů

Neděle 7.10.2018

Závod: 95. Medzinárodny Maraton Mieru Košice

Útok na osobní rekord a čas 3:30. Nohy z počátku hodně unavené, ale na rychlosti to nebylo znát. Velmi obtížné prodírání se davem až do 6. kilometru, kde už byla trať dostatečně široká.

Mezi 13. až 14. kilometrem čůrací pauza. První půlmaraton za 1:44:49 = 3 minuty za plánem. Na ruhou půlku tedy stanoven cíl doběhnout do 3:35:00.

Od 27. kilometru začalo stávkovat zažívání, naštěstí jen nárazově, ale bylo nutné přejít v hlavě na veselé myšlenky. Od 32. kilometru jsem začal ztrácet kontakt s vodičem na 3:30.

Nový osobní rekord, ty 4 minuty přesto zamrzí...

Vyklusání po závodě.

Nohy velmi těžké, pouze pomalý běh okolo 7:30 min/km. Na náměstí potkávám běžet posledního běžce do cíle - Andreas Ziegler (80 let - čas 6h 7min). Celkem naběháno: 2,7 kilometrů

Úterý 9.10.2018

Cíl: 15 kilometrů

Ráno:

Výběh v 6:50 s cílem vyzvednout si auto v servisu. Nohy ještě hodně unavené z předchozího dne, který byl celý stráven ve vlaku z Košic. Tempo volím pomalejší, takto brzo po ránu se mi dobře neběhá.

Naběháno 5,34 km za 34 minut a 42 sekund

Večer:

Po návratu z Českých Budějovic běh po nočním Mostě s Miru a PT. Celkem 500 km za volantem se nohám moc nelíbí, běh moc nechutná, ale báječná společnost to dokonale kompenzuje.

Naběháno: 8,23 km za 1 hodinu a 38 sekund

Celkem naběháno: 13,57 kilometrů

Středa 10.10.2018

Cíl: 10 kilometrů

Po práci vybíhám do Bezručáku. Oproti městu je tam výrazně chladněji a tak musím přidat na tempu, abych se ohřál. Po otočce u Prvního mlýna zrychluji a tempo klesá k 5:10 min/km. U Povodí Ohře se rozhoduji, že mi 11 kilometrů nestačí a že musím dohnat včerejší deficit, aby mi týdenní součet dal 30 kilometrů. Běžím k Domovině a snažím se držet tempo.

Celkem naběháno: 16,55 kilometrů

Čtvrtek 11.10.2018

Cíl: 10 kilometrů volně

1. úsek - Hledání rychlosti po maratonu

Vyběhnutí po Bezručáku na první mlýn. První kilometr za 5:47. Následně držím tepovku a zrychluji. Nejrychlejší kilometr nahoru k prváku za 4:53. Dolů hodně svižně v tempu mezi 4:23 - 4:27.

Celkem 11,1 km za 54 minut a 55 sekund

2. úsek - Čtvrteční kroužek

Lehkých 5 kilometrů v regenerační tepovce pod 130 ve skupině

3. úsek - Zaokrouhlení na 20 kilometrů

Volně 4 kilometry v tempu mezi 6:23 - 5:55. Tepovka v aerobním pásmu.

Celkem naběháno 20,2 kilometrů za 1 hodinu 56 minut a 8 sekund

Sobota 13.10.2018

Cíl: 23 kilometrů

V plánu bylo původně:

Sobota 30 km a neděle 30 km, ale jelikož jsem si v týdnu naběhal k desítku k dobru, tak jsem se rozhodl o trasu kratší... Tuto trasu jsem pro Vás měl připravenou na k jedné události, která se bohužel nekonala.

Pravda, dnes jsem po dlouhé době zažil, že se mi vůbec nechtělo běžet. Návrat po 1 hodině ráno rozhodně nepatří mezi věci, na které jsem poslední dobou zvyklý, raději spím :-)

Prvních 5 kilometrů to bylo takové utrpení, stehna jako z kamene. Ač bez sluchátek, vnitřní rádio naladilo song a Question of Lust od Depeche Mode. Ideální svatební píseň, kterou si i rád zazpívám, pokud se nějaká někdy rozhodne, že by si mě vzala :-D Ta imaginární přítelkyně se do svatby nehrne.

Po 5 kilometrech se do běhu vrátila pohoda a přeladilo se i vnitřní rádio. Nyní jsem nemohl z hlavy dostat Imagine Dragons a Zero (už se těším, až využiji strýcovské povinnosti a půjdu se synovcem do kina na Ralph Breaks the Internet: Wreck-It Ralph 2).

Hello, hello

Let me tell you what it's like to be a zero, zero

Let me show you what it's like to always feel, feel

Like I'm empty and there's nothing really real, real

I'm looking for a way out

Tempo mírně zrychlilo a kupodivu se zvedal i profil tratě od hráze nahoru k Vysoké Peci. Podél převaďáku volím spíše měkčí podklad podél tratě a vnitřní rádio na chvilku přeladí na Johna Lennona a song Woman, aby se opět vrátil na Zero. Chvilku to vypadá, že bych dal dnes i 30 kilometrů, jenže bez pořádné snídaně to moc nejde a s jednou láhví vody také ne.

Dilema pokračuje až do Chomutova a když běžím podél Chomutovky, rozhoduji se, že 23 kilometrů bude stačit.

Neděle 14.10.2018

Cíl: 30 kilometrů do 3 hodin

v pátek dostávám šílený nápad, zaběhnout fandit do Klášterce na Běh zámeckým parkem. Trasu volím tak, aby mi to dalo 30 kilometrů. Poslední dobou nejsem psychicky zcela v dokonalé kondici a tak tělo musí trpět, naštěstí se mohu vymluvit na trénink na Balaton.

V 9:00 vybíhám a z počátku je znát včerejších 23 kilometrů. Asi už nejsem nejmladší. Chuť k běhu přichází až po 6 kilometrech, když se napojuji na cyklostezku do Kadaně. Zde naladím vnitřní rádio a vypadá to, že dnes bude hrát jediná písnička:

I ty i já i já i ty i my i vy se můžem mořem stát

i ty i já i já i ty i my i vy my můžem lásku dát

Takové je momentální naladění mé duše, přeskakuje z jednoho pólu na druhý.

V Kadani se následně zastavuji v Kauflandu, s 0,5 litru vody se na 30 kilometrové dobrodružství vydávat nelze. Po chvilce již běžím podél řeky, nejprve po nábřeží Maxipsa Fíka, následně po cyklostezce do Rašovic. Tepovka leze nahoru s každým stoupákem, ale do anaerobního se dnes nepodívá.

Do Klášterce přibíhám krátce po dvanácté - čas běhu pod 3 hodiny.

Celková vzdálenost 30,7 kilometrů. Pro dnešek splněno

Úterý 16.10.2018

Cíl: Původně 20 km, služební cesta narušila plány...

Na hotel jsme dorazili až po půl sedmé, vybíhám do parku před hotelem, jenže ulička končí po 300 metrech. Následně běžím do neznáma doprovázen svitem pouličních lamp přes řeku. Asi po 1200 metrech odbočuji na polní cestu, zapínám čelovku a běžím, dokud nemám za sebou něco pře 2,5 kilometrů a z okolí slyším jen zvířátka.

Následně se otáčím a běžím po stejné cestě zpátky. Dávám si pozor, aby se žádná terénní nerovnost nestala osudnou mým kotníkům.

Celkem naběháno 5,16 kilometrů

Středa 17.10.2018

Cíl: 15 kilometrů

Plánuji otočkovou trasu z města Brzeg do vesnice Lipky po cyklostezce.

Nejprve asi kilometr městem a pak nacházím nějakou cestu, chvilku si nejsem jist, zda cyklostezka vede rovně, nebo doleva, volím cestu rovně, jenže běžím podél Odry, což je špatně. Do Lipky bych se měl dostat i podél řeky, jenže najednou narážím na 5 metrů široké rameno řeky.

Otáčím se zpět a běžím 1,5 kilometru zpátky k rozcestí, kde se napojuji na cyklostezku. Ta končí po 500 metrech uprostřed pole? Vracím se do města. Myšlenky jsou úplně někde jinde, hlava v háji, nohy náhle ztuhly. Rozhodnu se běžet centrem města , jenže zase různě bloudím. Po osmi kilometrech na to kašlu, desítka dneska bude muset stačit a nehodlám se dneska dále trápit, běžím zpátky k hotelu.

Takto utrápenou desítku už jsem dlouho nezažil...

Celkově naběháno 10,07 kilometrů

Čtvrtek 18.10.2018

Cíl: 15 kilometrů

Vůbec nestíhám z práce, kde jsem se tentokrát zdržel. Dnes to tedy nebude 7 - 9 kilometrů před kroužkem, budu rád za 3 kilometry.

Nohy nejsou ani takovým problémem, jako hlava. Na kroužku běžíme do Bezručáku za druhý most a zpátky, vše volným tempem.

Doběhnutí domů a zaokrouhlení na 10 kilometrů. Stále bojuji s hlavou...

Sobota 20.10.2018

Závod: Compressport Třeboňský maraton

Pokud mám letos šanci prolomit na maratonu hranici 3:30:00, tak mi zbývá asi ta Třeboň.

První půlka se běží docela dobře, podle plánu, jenže po 15 kilometrech cítím, že úvodní tempo je vzhledem k únavě moc velké. Od 19. kilometru už běžím vysloveně na sebe a pouštím Anežku.

Velká krize začíná s křečí v pravém stehně již na 25. kilometru a během závodu ještě několikrát zastavím, abych si toto stehno promlátil. Závod je psychicky vyčerpávající, mnohem více, jak Pražský maraton a povrch je ke konci pro unavené nohy doslova nebezpečný.

V cíli nový osobní rekord 3:27:39, ale radost nemám, jsem v naprosté depresi.

Neděle 21.10.2018

Závod: Březenská "11"

Běžet závod den po maratonu je šílenství. Stehna jsou naprosto oddělaná z předchozího dne a tak mám v plánu běžet pomalu, regeneračně. Po startu strategii přehodnocuji a zkusím běžet tak nějak, aby to nohy zvládly, což je tempo okolo 4:50 - 4:55 min/km

Závod docela chutná, i stoupání na 4,5 kilometru zvládám a teoreticky bych mohl běžet ještě trošku rychleji, jenže držím zvládnutelné tempo pro Nikolu.

V cíli čas 55 minut a 6 sekund - to jsem rozhodně nečekal.

Úterý 23.10.2018

Cíl: 20 kilometrů

Před úterním kroužkem plánuji dát desítku, jenže se opět mírně zdržím v práci. Běžím tentokrát k Chomutov - Město, následně Zoopark a u Pratúra mě bolí nohy, jak čert. Stoupání k převaděči vůbec nechutná, cítím neskutečnou únavu a nedokážu to rozběhnout ani podél převaděče.

Ve městě to pak zkracuji a dobíhám na kroužek jen tak tak na čas s 8 kilometry v nohách. Kroužek směřuje opět do kopce směrem k Černovičáku. Běžíme už pomaleji, přesto mě běh ani tak netěší a začne chutnat až po deseti kilometrech. Celkem máme dnes na kroužku 6 kilometrů a běžím domů.

Celkem naběháno 16,3 kilometrů.

Čtvrtek 25.10.2018

Cíl: 20 kilometrů

Po středě, kdy jsem po dlouhé době veškeré myšlenky vzdal, jsem opět vyběhl později a opět kvůli pozdnímu návratu z práce. Nohy denní přestávku uvítaly a ještě více uvítali běh v kompreskách. Před kroužkem stíhám 3 kilometry.

První část kroužku dáváme úsek směrem na Černovice, za mostem se dáváme dolů a vyběhneme kousek za Novými Spořicemi. První úsek kroužku má 4 kilometry a pak přidáváme přídavek.

Ten vede do Bezručova údolí na 1,5 kilometry a už ke kompletně po tmě. Čelovka by již potřebovala nabít baterky. Po doběhnutí na Domovinku máme za sebou dalších 6 kilometrů, celkem desítka.

Vzhledem k únavě nohou se rozhoduji doběhnout domů a mít dnes něco okolo 15 kilometrů, v tom chladném podzimním počasí nemám moc chuť běhat.

Celkem naběháno 15,1 kilometrů.

Pátek 26.10.2018

Cíl: žádný - neplánovaný běh

Přijíždím domů a je pěkné počasí, tak se rozhoduji neplánovaně vyběhnout směrem na Otvice a to vše v tempu půlmaratonu na 2 hodiny = 5:41 min/km. Toto tempo sedne mým unaveným nohám asi více, jak pomalejší běhy, běží se mi výrazně lépe, jak předchozí dny.

U Otvic už začíná panovat tma a běžím bez čelovky, v té tmě se se tempo blbě odhaduje a vzhledem k tomu, že mé oči nemají rády šero, tak blbě odhaduji i vzdálenost, vůbec kde jsem. Záchrana přichází až u Aquasvěta, kde je pouliční osvětlení. Běžím do města, po cyklostezce a na Blatenské. Čas 58 minut a 30 sekund, průměrné tempo 5:41 min/km.

Celkově naběháno 10,29 kilometrů.

Sobota 27.10.2018

Cíl: 20 - 30 km dvoufázově

Ráno se vůbec nemohu dokopat vyběhnout, nemám náladu a místo toho volím vydatnou snídani, tak místo dvoufázového tréninku bude jen odpolední výběh okolo 15 - 20 kilometrů.

Ani odpoledne není situace o mnoho lepší, hlavě se prostě nechce. Vybíhám až ve 4 odpoledne do Bezručáku, původně k třetímu mlýnu, jenže vůbec mě to nebaví. Na začátku Bezručova údolí se rozhoduji zkrátit běh na pouhých deset kilometrů a vysloveně se do běhu musím nutit. Už dlouhodobě nefunguje hlava a nedá se nic dělat.

Po deseti kilometrech se protahuji, když okolo běží 71 letý Pepa Kostka. Nakonec se k němu přidávám k jeho 3 kilometrovému běhu a hodinky spouštím asi po 200 metrech. Povídáme si, vyprávím mu o Třeboni a říká mi, jaké tréninky a časy běhával za svého mládí. Pepa je skutečnou inspirací a mnoho jeho vrstevníku by mu mohlo závidět jeho vitalitu.

Celkem naběháno cca 13 kilometrů, s GPS 12,75 kilometrů.

Neděle 28.10.2018

Před závodem v Praze jsem se rozhodl dát si 28 minut ke 100. výročí od vyhlášení samostatného Československa, které pořádala Nikča.

Startujeme v 8 ráno a už od začátku běžíme celkem svižně a s Nikčou konverzujeme o maratonských plánech, že ani netušíme, že se nám daří utavit zbytek běžecké skupiny. U Otvické vodárny otáčíme a běžíme zpátky, už trošku pomaleji.

Po 28 minutách přecházíme do chůze, zvládli jsme 4,9 kilometrů.

Závod: Podzimní půlmaraton Vaší Ligy - vodič 2:00

Z Chomutova přejíždím do Prahy, kde jsem za necelých 90 minut. Celou dobu prší a v Praze je i o 2 stupně chladněji, než doma v Chomutově. Naštěstí mám kontaktní čočky, takže jsem na toto počasí dokonale připraven.

Jirkovi Maškovi jsem psal v týdnu, že si to v Praze dám jen jako výklus na 2 hodiny a hodlám dokonale zúročit vodičské zkušenosti, které jsem získal při předchozích 4 příležitostí. Tentokrát trasu dokonale znám a už vím, jak lépe povzbuzovat lidi kolem sebe. Nasazuji strojové tempo s plánem dát dost času při občerstvovačkách, kde počítám s přibližně 20 sekundovými ztrátami.

Do cíle dovedu skupinku 3 běžců, které pouštím na závěrečných 700 metrech a celkem mám na svědomí 2 zlepšení osobního rekordu a jeden prvo-půlmaraton pod 2 hodiny. Já sám dobíhám v čase 1 hodina 59 minut a 50 sekund.

Po dvou týdnech si běh konečně užívám a na závěr přidávám lehké vyklusání v podobě 1,5 kilometru.

Celkem naběháno 22,6 km.

Úterý 30.10.2018

Cíl: 15 kilometrů

Opět cítím nechuť k běhu a jsem unaven z práce. Přijíždím sice včas, ale nedokážu se dokopat k výběhu dříve, abych si dal Otvický okruh před Srdíčkem v rámci úterního kroužku.

Vybíhám asi 25 minut před kroužkem a volím trasu tak, abych naběhal přibližně 3 kilometry.

Začíná čelovkové období a vybíháme kompletně za tmy. Volíme trasu srdíčko, jenže zcela obráceně. Běh mi přestává chutnat někde od Bandy a vůbec si jej nedokáži užívat. Nálada je na bodě mrazu a dnešek je obyčejná povinnost. Začíná mě tahat trošku levé chodidlo a pocit se zhoršuje ze schodů na Zadních Vinohradech. Není to žádná ostrá bolest, je to jen nepříjemné a občas se mi to stávalo v trailových botách.

Dobíháme osmikilometrový okruh a pak běžím rovnou domů. Byl to běh, na který bych nejraději zapomněl a mám krizi, zda to má vůbec cenu se přemáhat.

Celkem naběháno 12,17 kilometrů.

Shrnutí

Říjen by se dal rozdělit na dvě poloviny, kdy v té první jsem pokračoval ve vysokých otáčkách s cílem opět naběhat přes 400 kilometrů a vůbec jsem nemyslel na to, že bych měl po maratonu regenerovat. V Košicích jsem si zaběhl osobní rekord, jenže jsem vůbec nebyl spokojený, čekal jsem čas pod 3:30 a utekl mi o 4 minuty.

Následně jsem z tréninku vůbec nepolevoval a dal si týden po maratonu 30 kilometrů! Už ten víkend, kdy jsem naběhal 53 kilometrů začala mírně protestovat hlava, ale zlom přišel až v Polsku na služební cestě, kdy mi běhání přestalo doslova chutnat, což bylo znát zejména po maratonu v Třeboni, kde ač jsem zaběhl svůj osobní rekord, nepociťoval jsem žádnou radost, jen naprosté vyčerpání a prázdnotu. Den na to běžet závod v Březně u Chomutova docela chutnalo, ale to zejména díky tomu, že jsem někoho táhl.

Od té doby byly běhy až s jednou výjimkou v podobě neděle 28.10.2018 velmi těžké. Fyzicky vše relativně v pořádku, ale psychicky to nešlo. Hlava a srdce, dva důležité faktory a oba trpí. Duše balancuje na hraně a marně hledám vnitřní sílu. Jsem v krizi, chybí bod, o který bych se mohl opřít a pokud se nedostanu do rovnováhy, nemohu pomýšlet na žádné dobré výkony, spíš to bude boj, zda to má vůbec cenu... 

Vytvořte si webové stránky zdarma! Tento web je vytvořený pomocí Webnode. Vytvořte si vlastní stránky zdarma ještě dnes! Vytvořit stránky