ZBP 2017/18 #13 - Lestkovský půlmaraton

Datum akce: 21.1.2018
Délka trasy: 21,098 km
Kategorie: A
Povrch: Zasněžený kros, asfalt
Počet startujících (hlavní závod): 123

Čtvrtek 18.01.2018

Venku fouká, kdyby jenom foukalo. Čtvrteční kroužek z bezpečnostních důvodů ruším a jdu na kruhový trénink. Po 4x sérii dřepů s výskokem s desetikilovým závažím následovala série 10 kliků a pak 4 série dřepů s kettlebellem jsem věděl, že je zle. Vnitřní strana stehen a hamstringy byly jako z kamene. A to se to pak ještě jednou opakovalo! V noci jsem nemohl pořádně spát, taková menší svalová horečka! 

Neděle 21.01.2018

Ráno se probouzím, včera nohy ještě bolely, ale dnes to už není tak zlé. Dnešní podmínky by měli být podobné, jako vloni, takže by mi měl stačit čas okolo 2 hodin 10 minut, abych dosáhl svých průměrných statistik. Vyrážím se zpožděním, doma jsem nemohl najít startovní číslo. Tentokrát nejedu sám, ale beru i Tomáše Vojtěchovského a Aničku Mertlovou, která jede v podstatě bez tréninku. Lestkov je láska na první proběhnutí a pro Aničku to byl vloni první půlmaraton v životě.

Startujeme v 10:30. V první vlně startovalo okolo 40 běžců a běžkyň, takže nám dokonale upravují trať. Všichni vystartovali doslova raketově. První kilometr se mi nechce chytit GPS, ale tempo odhaduji na 4:50 minut na kilometr. Držím se v zdravém středu účastníků a i nahoru k Zásadě. Nahoru k Suchému Dolu začíná ta pravá zábava. Marek Kratochvíl to komentuje tím, že člověk za ten rok zapomene :-)

K vojenskému prostoru je to už pořádný hnus! Úzká vyšlapaná cesta, ale i tak první vlna odvedla výbornou práci. Já bych však potřeboval stopu tak o 20 centimetrů širší. Boty prokluzují, na sníh by se hodil tvrdší, agresivnější vzorek a pro příští ročník ZBP bych to měl asi vyřešit. Při výšlapu uhýbám rychlíkům z ideální stopy a nakonec se dáme s Jirkou Malinou do řeči, ach ta spokojenost. Vloni mi utíkal a letos utíkám já jemu, jelikož jediné, co mám pravidelně, je mzda, stres a běhání. 

U vojenského prostoru byla opět možnost trošku zrychlit. Běžím v tempu pod 5:30 min/km a snažím se dohnat ztrátu z výšlapu nahoru. Předbíhám pár soupeřů, občas mi ustoupí z ideální stopy, jindy jdu do hlubokého sněhu já. Zajímavé je sbíhání k občerstvovací stanici, kterou opět obsluhuje Pavel Greguška. Sníh taje a je tam celkem dosti bláta. U Pavla občerstvuji a hurá stíhat další skupinu běžců, která má odhadem 200 metrů náskok.

Vloni se mi na tomto úseku k Lestkovu moc nedařilo, letos to tak zlé není, jen to trošku více klouže. Abych nemyslel na hrozbu zranění kotníku, tak ladím své interní rádio a moderátor mi nabízí Hooverphonic. Prophet six zero zero nine one / Before we start you should know that you're not the only one / Who can hurt me. Ten kouzelný hlas a orchestr by mě měl zpomalit, ale opak je pravdou a přežívám i sbíhání k Lestkovu.  

Před výšlapem mě povzbuzuje jedna starší babička. "Pěkně běžíte pane Holeček." Bohužel vůbec nevím, o koho jde, ale strašně moc mě to dalo sil před výšlapem k zřícenině. Do toho stoupání předcházím další tři soupeře, ale jeden mi to vrací při sbíhání. Raději volím hlubší sníh, v něm se cítím jistěji. Není to jako vloni, kdy jsem zde musel velmi opatrně poté, co mi píchlo v kotníku.

Přebíhám silnici a nádherná trať mě poprvé dostává na kolena, respektive na to pravé. Zvedám se z bláta a běžím dál. Jelikož mám rád symetrii, tak o pár stovek metrů později padám na levé koleno, ale opět se zvedám a běžím. Po chvilce předbíhám dvě účastnice první vlny a doháním Tomáše Ouzkého, kterého předbíhám před sbíháním do Rašovic.

Rozhoduji se vykašlat na občerstvovačku, koukám na čas a jsem na trati 1 hodinu a 43 minut. Do cíle zbývá 5 kilometrů, to bych mohl zvládnout do 2 hodin a 10 minut. Držím se skupinky běžců kousek vpředu, ale menší únava je už znát a členitost cyklostezky je demotivující. Každý stoupák je znát. Být to na asfalt, dokázal bych tu běžet pod 5 minut na kilometr, nyní jsem rád za 5:30.

V závěrečných kilometrech předbíhám několik účastníků první vlny a pomalu doháním i skupinku, co mě předběhla při mém výšlapu k vojenskému prostoru. U odbočky na Zásadu pociťuji radost. Za chvilku jsme v cíli a je tam jen jeden hnusný stoupák. Když jej sbíhám, tak si mě všímá Marek Kratochvíl. Okamžitě zrychluje, jen ať si běží. Já si jen kontroluji čas, abych byl v cíli do dvou hodin a deseti minut a už nyní mám obstojnou rezervu a v cíli slavím čas 2:09:23 a jsem o 20 minut a 35 sekund rychlejší, jak vloni. Sice mi dneska Zuzka Vítková utekla o parník, ale jsem na ní hrdý. Já ji to na nějakém asfaltu zase vrátím :-)

V cíli probíráme s Petrem Brabcem naše dnešní zážitky, říkám mu o pádu a ukazuji zašpiněné koleno. Ejhle, mezi usychajícím blátem prosakuje trošku červené tekutiny a najednou to začalo pálit! Na pár dní budu mít pěknou památku, ale to nevadí. Lestkov si prostě zamilujete, ať bolí, jak bolí.

Výsledky:
Poz. / Jméno / Ročník / Kategorie / Tým / Čas 
29. Vojtěchovský Tomáš 1974 V1 Krušnoman Litvínov 1:54:12  
39. Runt Jiří 1976 V1 Běžci Chomutov 1:57:38
52. Vítková Zuzana 1962 ŽV Most 2:06:24
63. Holeček Jiří 1986 MA Běžci Chomutov 2:09:23 
71. Malina Jiří 1972 V1 Běžci Chomutov 2:19:47
79. Fialka František 1975 V1 Běžci Chomutov 2:35:34
80. Luxa Michal 1990 MA Běžci Chomutov 2:35:43   
84. Potrebuješ Jan 1966 V2 Běžci Chomutov 2:38:51 
109. Gruber Radek 1981 MA Běžci Chomutov 2:55:54
111. Mertlová Anna 1979 ŽV Běžci Chomutov 2:56:59