Zimní dvacítka v Teplicích aneb závod o bludišťáky

Datum akce: 30.12.2016
Délka trasy: 20,0 km / 11 km
Povrch: Kros a asfalt, přibližně 50:50
Počet startujících: 59 + 2 canicross (20 km); 28 + 5 canicross (11 km)

Dnešní dvacítku v Teplicích jsem vůbec neměl v plánu, ale po výplatě tento měsíc jsem si řekl, tak proč ne? Běžel jsem tu už v létě a v rámci zimního běhu se ta Doubravka běží jen jednou, což byl jeden ze silných argumentů, proč běžet. Věděl jsem, že tam poběží i Michala Havlíčková či Zuzana Vítková, s kterými se pravidělně vídám na Zimním Běžeckém Poháru a tento měsíc jsem zatím žádný takto dlouhý běh neměl a ten Lestskovký půlmaraton se poběží už za měsíc.

Ráno to bylo trošku hektické a té námraze se ze skel mého přesouvadla vůbec nechtělo, tak jsem se v dobré víře, že bahínko bude zamrzlé. rozhodl pro asfaltovou obuv. U nádraží jsem nabral Michalu a hurá do Teplic. Přijeli jsme nakonec trošku dříve, než bylo v plánu, což nebylo vůbec na škodu, jelikož byla možnost poznat další běžce. Do řeči jsem se pustil zejména s Michalem Hrůzou, který sdílel své zážitky z letošních RunCzech závodů, zejména z Olomouce a jelikož se (stále ještě) příští rok na všechny RunCzech závody chystám, tak jsem alespoň mohl vstřebat nějaké zkušenosti z první ruky. Závodníci neustále přibývali a dorazila i Ivana Vávrů, která ovládla závod v létě. Počasí bylo mlhavé, ačkoliv jsem zaslechl, že v předpovědi počasí hlásili slunečno. Slunečno určitě někde bylo, ale v Teplicích to rozhodně nebylo. S blížící se dvanáctou hodinou sdělil pořadatel nějaké detaily o tom, jak budou značené tratě a popřál nám hodně štěstí a ať nezabloudíme. Nejprve odstartovali pejsci a pak i zbytek z nás.

Já jsem se snažil v úvodu držet Zuzky, ale pak jsem poznal, že ona nebude mou vodičkou, jelikož běžela neskutečně rychle a já prostě takové tempo nestíhal. Úvodní kilometr mi také kompletně zahnal veškeré iluze o promrzlém bahínku a já jsem se začal proklínat, že jsem zvolil silničky. Když už tu píšu o bahnu, Čenda by měl z množství bahna velkou radost a věřím, že se ještě v aktuálním ročníku ZBP toho bahna dočkáme. Kopec na Doubravku se tentokrát běžel trošku jinak, ale přesto to bylo stoupoání, ale já vydržel celou dobu běžet a nepřecházet do chůze. Kousek pod vrcholem přišlo úvodní bloudní bloudění, jelikož nějaký dobrák přesunul "mlíko" a chtěl, aby běžci běhali kopeček na Doubravku dokola. Nechápu motivaci dotyčného jedince, jelikož tam bloudil skoro každý. Mě samotného po prvním bloudění opustili veškeré ambice na čas pod dvě hodiny a rozhodl jsem se zbytek závodu pojmout jako tréninkový výběh.

Po Doubravce se běželo loukami směrem na Bystřany a později opět loukami k zahradnické osadě u Nové Vsi, kde byla také první občerstvovačka. Po této občerstvovačce se mou společnicí při bloudění stala Denisa, která běžela pohodovým tempem okolo 6 minut, tak jsme běželi spolu. Čekalo nás totiž další stoupání směrem k vodárně, kde ke konci bylo mlíko jak doprava (a nahoru), tak rovně! V dobré víře, že to má jít do kopečka, jsme běželi nahoru, akle když tam u té stavby ve tvaru hřibu nebylo žádné značení, tak jsme museli uznat, že tudy cesta rozhodně nevede, tak zase zpátky a pokud tam byl ještě nějaký kousek chuti běžet závodním tempem, tak nyní jsem veškeré závodní choutky dal stranou a přešel definitivně do tréninkového rozpoložení. Takže zpátky na správnou cestu a hurá do cíle, který byl odhadem ještě 10 kilometrů daleko. V cestě ale stála louka, kde se muselo vyběhnout na jeden vrcholek a pak opatrně slézt a pak do lesoparku, kde již byla cesta dobře značená a bloudění již nenastalo.

S patnáctým kilometrem jsme už vběhli do Teplic a cíl se zdál opět trošku blíž. K další občerstvovařce to už nemohlo být daleko, odhadem tak kilometr, což byl nakonec odhad správný. Ta se nacházela v Zámecké zahradě a po ní to už byla uličkami pozvolna k cíli. Teplice se nezdají, ale jsou také nahoru dolu a přibližně kilometr před cílem se objevilo další stoupání na Janáčkovy sady! Kdo ho tam dal? Když jsme se dostali na betonovou cestu, tak už jsem konečně věděl, kde zase jsme, jelikož jsem tento úsek s tím velmi krátkým, ale o to výživnějším stoupáním znal ze závodu z léta. Už to byl dooparvdy jen kousek, ale poslední zdara, do cíle byla jen cedule s tyrkysovou barvou, která značila kratčí trať. Tak i nakonec jsme si to asi o 200 metrů prodloužili a já nechal dámu proběhnout první. Můj čas v cíli byl nakonec 2 hodiny 13 minut a 46 sekund. Velkou radost mi ale udělaly Ivana Vávrů, která opět zvítězila a navázala tak na svůj letní výkon a na pódium ji doprovodila Zuzana Vítková, která byla původně přihlášena jen na 11 kilometrový závod! Parádní výkon. Michala zase trénovala bloudění, které se jí dařilo již vloni, ale i tak cestu do cíle nakonec našla :-)

Výsledky:
# Příjmení Jméno Klub st. č. Ročník Kategorie # v kat. Oficiální čas Ztráta
12. VÁVRŮ Ivana TJ VTŽ Chomutov #61 1988 ženy 1. 01:41:12 +00:16:29.84
22. VÍTKOVÁ Zuzana Most #19 1962 ženy 2. 01:48:20 +00:23:37.67
44. HOLEČEK Jiří Běžci Chomutov #84 1986 muži 39. 02:13:46 +00:49:03.58
53. HAVLÍČKOVÁ Michaela Klášterec nad Ohří #37 1973 ženy 7. 02:39:08 +01:14:25.87