ČSOB Maraton Hradec Králové
Datum akce: 9.10.2016
Délka trasy: 42,195 km
Obtížnost: Těžká, rovinný profil
Povrch: Asfalt
Počet v cíli: 254 (42,195 km) a 1316 (21,0975 km)
Psal se 9. říjen 2016, přesný čas 7 sekund po 16-té hodině a mé 4 hodiny, 45 minut a 2 sekundy dlouhé dobrodružství končí překročením cílové čáry trati ČSOB Maraton Hradec Králové 2016. Je to 204 dní od chvíle, kdy jsem po 4 měsících naprosté absence pohybu a po loňských skromných 150 běžeckých kilometrech (které byly mimochodem mé první od konce střední školy před 11 lety) poprvé nazul běžecké boty. Ten den jsem ani ve snu nepomyslel na to, že za necelých 7 měsíců poběžím, natož dokončím Maraton. Tato představa byla na úrovni Sci-fi s tím, že bych to mohl zvládnout tak za 3 roky, až se o mě budou pokoušet Kristova léta. Osud měl, ale jiné plány a díky skupině Běžci Chomutov a zejména Hance Hahn, které na mě ušila několik pastí, že jsem se z hecu přihlásil na některé šílené závody, včetně tohoto maratonu a díky ní se možná dožiji důchodu, ale s přívlastkem invalidní.
Vraťme se o pár hodin dříve. Je 5 hodin ráno a budík mi oznamuje, že bych měl opusti teplo postele. Něco po šesté vyzvedávám na vlakovém nádraží Chomutov-Město Michalu Havlíčkovou s Ivanou Marhoulovou a chvíi na to doráží i Hanka Hahn, která jede v autě se Zdeňkou a Láďou Karešovými. Uděláme poslední foto před odjezdem a hurá na 220 kilometrů dlouhou cestu do Hradce Králové. Na místo určení dorážíme ani ne za 2 hodiny a 30 minut, což znamená, že máme plno času si vyzvednout registrační balíček. Hradec Králové nás přivítal také zataženým počasím a celkem nepříjemným chladným vánkem, což při běhu nakonec ani nebudu vnímat, ale v prostoru startu a cíle člověk nepříjemně prochladl a to jsme měli do startu ještě téměř hodinu a půl.
V mezičase před startem jsem mezi běžci připravující se na start viděl i legendárního Jiřího Soukupa, který ve svých téměř 90-ti letech stále aktivně běhá a zde se připravoval na start 1/2 maratonové tratě. Sám si nedovedu představit být v takovém věku nejen na živu, ale zároveň v takové kondici a lidé, jako je on mají můj obdiv. Já sám se později s Hankou proběhnu kolem náměstí a hurá na start, blíží se čtvrt na dvanáct a přibližně 300 až 340 startujících se řadí na start maratonské vzdálenosti.
Čekala na nás zajímavá výzva. Trať začínala ve městě a nejprve se běželo přes Malšovický most směrem k místnímu fotbalovému stadionu, který se obíhal a trasa dále směřovala přes Malšovu Lhotu až k Hradeckým lesům, kde nás přibližně po 5,5 kilometrech následovaly 3 nekonečné 10 kilometrové okruhy, kde psychicky vysilující byla zejména 3 kilometry dlouhá rovinka, kde bylo i měřící stanoviště zaznamenávající mezičas po 10,5 - 21,0 a 30,5 kilometru.
Já osobně jsem měl maraton rozběhnutý na velmi dobrý čas, když jsem na prvním mezičase zaznamenal čas 56 minut a 29 sekund, jenže po třech kilometrech přišel největší strašák každého běžce - ozvala se bolístka, když jsem ucítil, jak mi vyjela bolest do vnější strany pravého kolena. Dokud jsem byl v běhu, tak to šlo ještě nějakým způsobem překousnout, ale na začátku druhého lesního kola jsem dokonce upadl a rozběhnutí bylo těžší a těžší. Po občerstvovačce na 18. kilometru už byla bolest takové intenzity, že jsem následující 3 kilometry kulhal směrem k další občerstvovačce s úmyslem ze závodu odstoupit. Po druhém mezičase jsem se opřel mimo trať o strom a začal jsem si strhávat tejpy, zatím co okolo probíhali účastnící půlmaratonu.
Pak ale zaúřadovalo moje ego, přijel jsem sem přece uběhnout maraton a čas je až vedlejší. Věděl jsem, že 4 hodiny jsou nyní mimo můj dosah, ale limit závodu je 6 hodin, takže i kdybych to měl do cíle dojít chůzí, tak to prostě dám. Po občerstvovačce na 22. kilometru se mi nakonec nějakou záhadou povedlo rozpohybovat nohy i přes úvodní urputnou bolest kolene do běhu a já začal zase probíhat polel 1/2 maratonců s cílovým časem okolo 2 hodin a v běhu jsem setrval až k další občerstvovačce, kdy jsem zvolnil ve snaze vzít si i kousek pečiva. Nyní se začínal ozývat i nedoléčený levý kotník, takže bolest byla nyní symetricky rozložená na obě nohy. Po každé občerstvovačce nyní následoval necelý kilometr chůze, než jsem byl zase schopný běžet.
Snad největší krize přišla 7 kilometrů před cílem, kdy jsem před předposlední občerstvovačkou ucítil první křeče v obou stehnech a bylo jasné, že tělu došli baterky, ačkoliv jsme vzorně jedl průběžně datle a doplňoval tekutiny. Když jsem to nakonec po dlouhém kilometru rozběhl, tak jsem se rozhodl už nezastavovat. V očích jsem měl pomalu slzy, jak se ozývala bolest kolene, kotníku a křeče, přesto jsem nepolevil a dokonce jsem začal předbíhat další účastníky, kteří v závěru přešli do chůze a marně se snažili své nohy donutit k rychlejšímu pohybu. Když už jsem na Malšovickém mostě míjel Hanku, Zdenu a Láďu, kteří mi řekli, mám před sebou poslední půlkilometr, tak mi svitla naděje, že mé utrpení se blíží ke konci. Po proběhnutí cílem jsem nevěděl, za se bolestí nerozbrečím, koleno se při každém došlapu ozývalo, což jsem předtím při běhu zas tolik nevnímal. Ale byl jsem v cíli, zvládl jsem to a nyní jsem se stal MARATONCEM.
Velký obdiv mají i ostatní spoluběžci. Hanka Hahn dokončila v úžasném čase 3 hodiny 48 minut a 6 sekund a byla ve své kategorii na bramborové 4. pozici, které tak ráda sbírá jak na běžícím páse. Cíl spatřil i Láďa Kareš, jehož tempo jsem zvládal držet 2 kilometry, než jsem se rozhodl trošku zvolnit. Láďa držel slušné tempo s reálným cílem pod 4 hodiny celých 30 kilometrů, než i jej dostihla maratonská zeď a cíl tak spatřil za 4 hodiny 23 minut a 50 sekund, což je stále úžasný čas. Na 1/2 maratonu se vůbec neztratily ani dvojice z Klášterce Michala Havlíčková s Ivanou Marhoulou, které den před tím běžely 1/2 maraton v Plzni a Zdeňka Karešová, pro kterou to byl devátý a poslední půlmaraton letošní sezóny.
Výsledky - ČSOB Maraton Hradec Králové
119. Hana Hahn - 3:48:06
199. Ladislav Kareš - 4:23:50
240. Jiří Holeček - 4:45:02
Výsledky - Olfincar 1/2 Maraton Hradec Králové
1036. Michaela Havlíčková - 2:07:05
1267. Zdeňka Karešová - 2:28:13
1284. Ivana Marhoulová - 2:35:05