Jméno a příjmení: Jiří Holeček
Rok narození: 1986
Boty:
Silnice: Asics Gel Cumulus 17, Adidas Supernova Glide 8M, Adidas Supernova, Adidas Supernova GTX
Závodní (Silnice): Adidas Adizero Boston Boost 5, Adidas Adiyero Adios 3 
Trail: Adidas Response TR Boost 
Osobní maxima:
10 km: 0:42:37 (07.01.2018 - Desítka v Bezručáku)
Půlmaraton: 1:34:32 (15.09.2018 - Mattoni 1/2 maraton Ústí nad Labem)
Maraton: 3:27:39 (20.10.2018 - Compressport Třeboňský maraton 2018)

Každý, kdo mě zná od dětství, ví, že jsem nebyl zrovna sportovní typ. Tělocvik patřil mezi nenáviděné předměty a běh byl doslova utrpením.

Ještě v létě 2015, kdy jsem se věnoval pravidelným pochodům, jsem běžcům záviděl jejich radost z pohybu, něco co pro mě bylo v té době zcela nemyslitelné. Nevěřil jsem si, že bych běh udýchal a vždy jsem si vzpomněl, jak mě již po 800 metrech začalo píchat v boku a uběhnout 15 koleček byl největším hororem, kterým jsem na střední škole musel procházet. Pak jsem jednoho dne, kdy jsem opět pochodoval Bezručovým údolím, potkal běžet mého spolužáka ze střední a vyzval mě, abych s nimi ty zbylé 2 kilometry také běžel. K mému překvapení jsem neměl žádné problémy s dechem a celé jsem to zvládl bez nějakých obtížích. Den na to jsme se ráno oblékl a vyběhl směrem k Prvnímu mlýnu a zpět. Těchto 7,5 kilometru jsem zvládl za 48 minut a do konce listopadu jsem zvládl naběhat okolo 150 kilometrů. Pak jsem bohužel zazimoval a mé tělo zase začalo ochabovat. Letošní první vyběhnutí přišlo s blížícím se jarem a já zjistil, že jsem v podstatě na samotném začátku. Těch 10 kilometrů bylo naprosto protrpěných a následující 3 dny jsem nebyl schopen normálně sejít schody. Nenechal jsem se ale odradit a pár dní na to jsem uběhl poprvé 15 kilometrů (a zároveň jsem další tři dny nemohl sejít schody). 

Velkým milníkem se pro mě stal 18. květen 2016, kdy jsem poprvé pčišel na pravidelný kroužek pořádaný Běžci Chomutov a tehdy se začal můj pohled na běh rapidně měnit. Před tím jsem běhával sám, byla to spíš povinnost, abych nějak zaútočil s pravidelnými zimními kily navíc. Nyní jsem si běh začal užívat a zjistil jsem, že běžet s někým je celkem fajn. Poznal jsem i mnoho nových přátel a stal jsem se na tomto druhu pohybu doslova závislým. Nyní se snažím běžeckých kroužkú zúčastňovat pravidelně a dokonce rozběhávám i další, kteří na tom byli v minulosti stejně, jako já. Dokonce jsem se nechal vyhecovat do závodů, které jsem předtím vůbec nechápal a nyní je moje termínovka plnější a plnější a mé bankovní konto prázdnější a prázdnější...