Ústecká VitaSport Patnáctka       (a Pětka)

Datum akce: 18.3.2017
Délka trasy: 15,00 km a 5,00 km
Série: Ústecká VitaSport liga
Povrch: Asfalt
Počet startujících: 87 (na 15 km) a 72 (na 5 km)

Po minulém týdnu, kdy jsem poprvé v letošním roce nezávodil, bylo opět na čase se proběhnout opět v trošku rychlejším tempu s tepovkou na hranici infarktu a při pohledu do termínovky bylo jasné, že opět navštívím okolí Svádova, kde se konal další závod Ústecké VitaSport ligy, kterým byla Ústecká VitaSport Patnáctka (a Pětka). Ani tentokrát jsem nebyl sám. V úterý jsem úspěčně nahlodal Tomáše Vojtěchovského, následně se chytil i Vladimír Valdman, díky Spídymu jsem na start přivezl i Ivanu Vávrů a pohled na startovní listinu odhalil ještě Láďu Kareše či známé tváře ze Zimního Běžeckého Poháru (či ostatních závodů v dojezdové vzdálenosti) v podobě Zuzany Vítkové, Michaly Havlíčkové, Davida Jantače či Kvido Armstarka, který si zaběhl pětku.

Počasí nás tentokrát uvítalo zataženou oblohou a sem tam zafoukal nepříjemný vítr, ale nelze furt běhat za příjemného sluníčka, že? Můj skromný cíl byl zvládnout celý závod do 75 minut, což by odpovídalo průměrnému tempu 5 minut na kilometr a zároveň by to byl takový test na blížící se půlmaraton do Prahy, kde bych rád atakoval hranici 1 hodiny a 45 minut. Dnes jsem už 1/3 tratě znal ze závodu na deset kilometrů a ani 68 výškových metrů, nevypadalo tak hrozivě (proč mě nikdo nevaroval před tím Valtířovem? :-D ). Na druhou stranu jsem se poslední dobou cítil trošku unavený a poslední dobou pobolívávají i oba kotníky. Po proběhnutí před startem jsem rozhodně neměl z běhu žádný dobrý pocit a bolest hlavních aktérů dnešního dne se jen stupňovala. Vzhledem k počasí jsem se i rozhodl na sobě ponechat svou báječnou větrovku (volbu, kterou jsem nejprve úvodní 2 kilometry proklínal, ale nakonec jsem byl za ni rád).

Pomalu nastal čas se připravit na start a já v celkem početném startovním poli vyhledal Láďu a Vláďu. Chvilku jsem si hrál s myšlenkou, že bych Láďu zase využil, jako svého vodiče, ale jeho cílové tempo bylo 4:45 a do toho se mi moc nechtělo. Ze začátku jsem sice s Láďou běžel, ale pak se do toho opřel a já jsem raději nominoval za svého pacemakera Zuzku Vítkovou, která běžela o nějhakých 10 metrů předemnou. I tak se neběželo zrovna pomalu a první kilometr jsme zvládli za 4 minuty a 45 sekund. Ještě jeden a půl kilometru jsem věděl, co mě čeká, ale zrychlovat se mi nechtělo. Už tak jsem běžel tempem nad plán a i v Praze bude hlavní si v hlavě uhlídat své tempo a nenechat se utavit hned na úvod. Za chvilku jsme doběhli i na místo předchozí otočky a nyní mé oči zaregistrovaly něco, s čím jsem rozhodně nepočítal. Do (již zmíněného) Valtířova vedlo celkem nepříjemná, 16° nakloněná rovina, která závodníky dostala přibližně o 10 metrů výše. Nezbývalo nic jiného, než zatnout zuby a počítat s tím, že má tepovka zase vylézne do hraničních hodnot (ne, že by tam už nebyla). I tak moje tempo nekleslo pod 5 minut 30 sekund a za chvilku jsem byl nahoře a mohl zase zkonsolidovat síly a pokusit se navázat na předchozí tempo.

Na druhou stranu jsem začal pociťovat trošku žízeň a už jsem si říkal, kde je ta občerstvovačka. Ještě jsem však musel vydržet 2 kilometry. Mezitím mi začala mizet i Zuzka z dohledu a já si musel zase najít nového udavače tempa v podobě dvojice kousek předemnou. Pohled na hodiny sice ukazoval stále průměrné tempo pod 5 minut, ale zrychlovat se mi moc nechtělo, jelikož jsem měl před sebou ještě většinu závodu, ale po občerstvovačce se mi pocitově běželo o mnoho lépe, ačkoliv jsem v těsné blízkosti měl jen svou dvojici pacemakerů a po velký kus dále Zuzku a Láďa mi už definitivně zmizel ze zorného pole. Asi kilometr a pár drobných před otočkou se v opačném směru objevila skupinka běžců, co běžela zpět a ze známých tváří běžela jako první Ivana, která byla na průběžné druhé pozici v ženách a jedna z jejích soupeřek byla těsně nalepená na jejích zádech. Po chvilce jsem potkal i Davida Jantače a Tomáše Vojtěchovského a najednou se mi v zorném poli objevil i Láďa, který měl však dobrý půlkilometr náskok. Kousek za ním běžela i Zuzka a já jsem dál stoupal k otočce.

Následovalo klesání a hned jsem ucítil, že zpátky to tak rychle nepoběží. Protivítr byl dost znát a mé garminky mi hned ukazovaly aktuální tempo na hodnotě 5 minut a 15 sekund. Vítr nebyl konstantní, občas zeslábl, ale dokázal se do nás pěkně opřít. Já mezitím v protisměru začal vyhlížet, kde běží Vláďa, ale on nikde. Místo toho jsem potkal jen Michalu a tak jsem se i nadále držel dvojice předemnou, ale ta začala zvolňovat. Po občerstvovačce na desátém kilometru jsem usoudil, že je asi na čase určovat si tempo sám a tak jsem i učinil. Tempo jsem začal držet na hodnotě mírně nad 5 minut na kilometr a největší brzdou byl momentálně jen vítr. Nejbližší běžec byl přibližně 100 metrů předemnou a tak jsem v podstatě zase běžel sám a už jem začal přemýšlet o tom, zda se mi podaří vylepšit rekord na 1 hodinu, který měl hodnotu 11,96 kilometrů z Mattoni 1/2 Maraton Ústí nad Labem.

Nyní se trať začala opět mírně zvedat a to znamenalo, že se blížil Valtířov a nakloněná rovina se tentokrát poběží tím příjemnějším směrem. Zde už stálo i pár rychlíků, kteří měli těch patnáct kilometrů zdárně za sebou, mně však zbývalo do cíle ještě přes dva a půl kilometru. Snažil jsem se neustále držet konstantní tempo a u altánku, který byl kilometr před cílem, jsem zamával fotografovi do objektivu. To jsem ale netušil, že se ze zadu blíží dvojice běžců, ale za chvilku jsem je už i slyšel. Zkusil jsem zrychlit, ale dlouho jsem to neudržel a raději jsem se vrátil k předchozímu tempu. Do cíle zbývalo pár stovek metrů a já měl na svůj cílový čas dostatečný náskok. Nakonec jsem závod dokončil v čase 1 hodina 14 minut a 31 sekund, takže cíl splněn.

Zuzka i Vláďa mi tentokrát utekli o více jak 3 minuty a oba se zaslouženě postavili na pódium, když ve svých kategoriích shodně obsadili druhá místa. Ivana si vyběhla také bědnu, když dokončila třetí a jediným, komu dnešní závod nevyšel, byl Vláďa Valdman, který bohužel musel již po dvou kilometrech vzdát. Bohužel i to patří k závodění. Já z Ústí odjížděl spokojen a jen škoda, že se za dva týdny nemohu zúčastnit půlmaratonu na stejném místě, ale tentokrát dávám přednost Praze, kde mě, Ivanu a Zuzku čeká Sportisimo 1/2 Maraton Praha. I tak budu na dálku držet palce Vláďovi Valdmanovi a Láďovi Karešovi a snad se připojí i více běžců a účast bude podobná, jako dnes. Děkuji Verče Vágnerové za parádní organizaci, čajík, kávu, ponožky a uvídíme, zda si v listopadu troufnu na maraton, nebo dám přednost jen půlce.

Výsledky:
Poz.(celk./kat.) / Jméno / Ročník / Kategorie / Tým / Čas / Body
26./17. Vojtěchovský Tomáš 1974 15M49 Krušnoman TT Litvínov 01:06:19 
34./3. Vávrů Ivana 1988 15F39 TJ VTŽ Chomutov 01:08:14
37./21. Jantač David 1976 15M49 Jirkov 01:08:58 
46./2. Kareš Ladislav 1965 15M59 Běžci Chomutov 01:11:12 
47./2. Vítková Zuzana 1962 15F40 Most 01:11:16
53./12. Holeček Jiří 1986 15M39 Běžci Chomutov 01:14:31 
83./10. Havlíčková Michaela 1973 15F40 Triatlet Karlovy Vary 01:29:08         
-/- Valdman Vladimír 1991 15M39 Běžci Chomutov DNF