Sportisimo Prague Half Marathon 2018
Datum akce: 7.4.2018
Délka trasy: 21,1 km
Série: RunCzech
Povrch: Asfalt + Dlaždice
Počet v cíli: 10 199
Obuv: Adidas Adizero Boston Boost 5
Čekání je u konce a opět začíná oblíbený seriál běhů RunCzech, jehož první díl měl název Sportisimo 1/2 Maraton Praha a letos se jednalo o jubilejní 20. ročník tohoto závodu. Jelikož jsem měl včera po práci trošku lenivou, tak jsem jel vyzvednout startovní číslo až dnes ráno, což je pro nás sovy doslova mučení! Vstal jsem, číslo jsem vyzvedával v půl osmé, kam po minutce dorazila i Zuzka Vítková. Celé se to neobešlo bez komplikací, doma jsem zapomněl telefon a hlavně si zalepit bradavky. Musím to risknout!
Na místě startu jsem u stánku Sportisima uzmul několik taháčků na časy od 1:40:00 - 2:10:00, které se budou hodit na budoucí možná dobrodružství v roli vodiče, neb matematika nepatřila na střední mezi mé silné stránky (stejně jako tělocvik a zejména běh). V zázemí mě zastavuje jeden běžec, že včera narazil díky závodům PBT Vaší ligy na můj blog a dnes i na mě! Jaká náhoda! Následná pochvala vždy potěší, ještě jednou děkuji!
Do startovního koridoru se přesouvám přibližně 15 minut před startem. Startovní číslo mi udává koridor E, ale vodiči na 1:40:00 stojí v koridoru C. Nic proti vodičům na 1:50:00, mezi kterými debutuje na závodech RunCzech i Pavla Kratochvílová, ale dnes jsou mé ambice na osobák a ten má hodnotu 1:38:33, takže podlézám nejprve pásku do koridoru D a posléze se propašuji do koridoru C. Vůbec nevím, zda se mi ten cíl podaří splnit. Pobolívá trošku v okolí levého kolena a zejména zažívací problémy z minulého týdne jsou další velkou proměnnou. V koridoru potkávám i El Presidento de la Šneci v Běhu Michala Štepa. Hodně štěstí a já si volím pozici vedle vodičů.
Doktor Jan Pirk vystřelil startovní výstřel a zazněly tóny Vltavy. Masy běžců vybíhají na trať a my se pomalu suneme koridorem vpřed. Na startovní čáře pouštím Garminy a běží se. Tentokrát žádná divočina v podobě úvodního sprintu, abych získal nějaké pozice vpřed. Hezky s vodičem, který udává tempo a po levé straně vidím mezi diváky i velkou Šnečí rodinu. Úvod je celkem úzký a proplétat se vpřed není rozhodně jednoduchý úkol. První kilometr zvládáme trošku rychleji a pak když kolem nás prolétne jedna velmi atraktivní slečna, na které mohlo plno mužských účastníků při přesunu metrem oči nechat (Zuzka Vítková ví), tak jsem se rozhodl, že si začnu diktovat tempo sám.
Danou slečnu jsem dohnal na Palackého mostě, trošku to přepálila tempo. Mě čeká můj neoblíbený úsek Strakonickou s otočkou na šestém kilometru a v tomto úseku předbíhám i ženicha s nevěstou, kteří běželi na čas, aby stihli být v 11:00 pod Letnou, kde si řeknou své ano, tak trošku závidím a běžím dál. V protisměru se kupí běžci a vyhlížím známé tváře, jenže v tom chumlu nikoho nepostřehnu, jen si mě všímá Marek Kratochvíl. Má celkem slušný náskok, tak dnes se za ním honit nebudu.
Nyní jsem i já za otočkou a vidím ty davy! Vodič na 1:40:00 je jen kousek za mnou, nějakých 100 metrů? Zkusím držet tempo 4:35 a uvidíme, dnes to rychleji ani nepůjde. Chodidla mám v úzkých maratonkách pomalu bez citu, asi jsem si je moc utáhl. Na osmém kilometru potkávám známou tvář ze Zimního Běžeckého Poháru Tomáše Langa, chtějí běžet na 1:35:00, ale to už mají trošku zpoždění. V těchto místech předbíháme i doktora Pirka. Na svůj věk běží famózně a plno mladých by mu mohlo závidět.
Za chvilku jsme na mostě Legií a kousek za ním i cedule s desítkou. Zde kontroluji svůj mezičas s tahákem na 1:40:00 - desítku mám za 46 minut a 7 sekund, mám 1 minutu a 18 sekund náskok, stále běžím na osobák, jen nesmím moc polevit. Na tomto břehu Vltavy se však zdržíme jen krátce, neboť se blíží Mánesův most, který nás opět zavede na protější břeh. Nábřeží Edvarda Beneše mi už tolik nechutná, ale fandí tam početná skupinka včetně Šneků v Běhu, které zdravím a letím dál. O kousek dál se připravuje prostor pro velkou běžeckou svatbu.
Třináctý kilometr, přichází Nábřeží Kapitána Jaroše a tam to začne, nepříjemná bolest na pravém chodidle v oblasti klenby u palce. To samé místo jako vloni, jen o dva kilometry dříve. Začíná boj hlava versus tělo a hlava má stále navrch. Držím tempo pod 4:40 min/km a když míjím ukazatel na 14 kilometrů, tak si říkám, že už jenom 7 kilometrů. Stáčíme se směrem k Holešovicím a brzy se budeme vracet na druhý břeh Vltavy. Na patnáctém kilometru kontroluji mezičas s tahákem. Tahák říká 1:11:06 a já vidím na Garminkách 1:09:15.
Libeňský most dnes musí vydržet nápor přibližně 11 000 běžců a nyní přichází můj neoblíbený úsek složená z dlouhé rovinky Rohanského nábřeží, kde se nebylo kde schovat před sluncem. Občerstvovací stanici tentokrát vynechávám a smažím se dál. Tišnovský tunel, místo které mi vůbec nesedne a jde to poznat i na polevujícím tempu. Mnohem horší je však následující kilometrový úsek po Dvořákovo nábřeží plný dlaždic! Chodidla trpí a nyní polevuji, tempo pod 4:40 je nyní nad moje síly a já už odpočítávám metry do cíle.
Opět přes Vltavu po Čechově mostě a nejrychlejší možnou cestou zpátky na Mánesův most. Když vbíháme na Kosárkovo nábřeží, tak mě předbíhá pár běžců a já se už bojím, že dnes osobní rekord nepadne. Krom bolesti nic jiného má chodidla necítí, mám toho plné zuby, Mánesův most, 200 metrů do cíle, cedule 21. kilometr a cílová rovinka, peláším, jak jen to jde a je to tam, čas 1:37:53 znamená vylepšení osobního rekordu o 40 sekund. Mohlo to být více, jsem však spokojen. Jarní osobáček splněn a nyní se musím pokusit o osobní rekord na maratonu za 4 týdny v Praze. Dlouhé běhy nemám moc natrénované a pochybuji, že se počítá těch 12 překonání půlmaratonové vzdálenosti, co jsem tento kalendářní rok zvládl.
Na závěr poklonu organizátorům, že opět připravili perfektní závod, dále velké díky dobrovolníkům, bez vás by tento závod nebyl možný. Děkuji také fanouškům podél trati, když bylo nejhůře, tak jste fungovali jako výborný doping a myslím tím i toho štěkacího fanouška jménem Goreček s paničkou Lenkou, díky! V neposlední řadě gratuluji všem běžcům a běžkyním, kteří se postavili na start tohoto závodu a užívali si té báječné atmosféry.
Běhu zdar!
